Čas zázraků (1989)

Pokud existuje nějaké "věčné" (filmové) téma, pak je tím příchod cizího (cizince) a vznik náboženství. Nejdříve stručná synopse: 1. Všechno běží normálně, revolučně (komunisté již začínají fungovat pod svým skutečným jménem). Přeměna kostela na školu není nic neobvyklého. 2. Objevují se rušivé prvky: kostelní fresky vylézají z pod omítky, přichází neznámý muž. 3. Je třeba znovu zavést pořádek. Běžné prostředky však nejsou dostatečné. 4. Je třeba definitivně odstranit rušivé živly (Lazara fingovaným lidovým soudem a cizince běžným lynčem). - Tím končí film, ale příběh jde dál: 5. Vesničané budou trápeni výčitkami svědomí. Z Lazara nebo (pravděpodobněji) z cizince se stane mučedník. Z jeho kultu povstane nové náboženství. - Anebo to také bude jinak. Přestože se děje mnoho zázraků, nových náboženství vzniká jen málo (v posledním tisíciletí to byly jen protestanské sekty, komunismus a národní socialismus – dobové označení "totality", které se po střídají po úspěšných (socialistická) i neúspěšných (nacistická) revolucích. Thomas Bernhard pěkně popisuje, jak z dne na den zůstal po Hitlerově podobizně jen obdélník na zdi, ve kterém si už lebedil křesťanský kříž.). Někde však musel být přeťat řetězec příčin a následků. Zřejmě k tomu došlo v bodě 5., v němž přece jen nedošlo k vytvoření obecně přijatelného symbolu mučedníka. - Nezapomeňme ovšem, že jde o film, který i bez " studie" obstál velmi dobře.(27.12.2016)

Mimořádně zajímavý film "Čas zázraků", zasazený sice do doby budování komunismu v Jugoslávii po roce 1945, ale prolínající se s nadčasovými biblickými tématy. Dochází v něm znovu k ukřižování Krista a jeho vítězství.. Velmi dobře promyšlené drama s ironickými prvky na podkladě literární předlohy, novodobými postavami Marie, Marty, Lazara i bolševického fanatika Nikodýma. Film má mnoho myšlenek a varovných alegorických obrazů, včetně nestálosti lidského názoru, politického monstrprocesu, zaslepenosti aj.. Nelze při tom nevzpomenout např. na gruzínské "Pokání" či ruského "Mistra a Markétku"; komu se líbily tyto filmy, bude se jistě líbit i tento...(16.11.2011)

Udělat z kostela školu, je ještě docela dobrá varianta... Mnoho svatostánků dopadlo podstatně hůř...(15.02.2012)

Krásnější film jsem si na Štědrý večer nemohla vybrat: velmi ponurá, ale zároveň vtipná "pohádka", několik opravdu ohromných silných scén, hudba Zorana Simjanoviće, fotogenické vesnické xichty a mezi nimi moji nejdražší herci. Zkrátka Paskaljević v nejlepší formě.(25.12.2007)