C'était un rendez-vous (1976)

To byla schůzka... někdy stačí filmovým konzumentům zatraceně málo, aby vykazovali známky nadšení. Pomineme-li formát ruské rulety, protože bylo brzy ráno, zůstává nám pouze blízká podoba se zběsilými počítačovými hrami dnešní doby. Krásy Paříže jsou podávány rychlostí zvuku. Lelouche můžeme pochválit za experiment a hraní, ale větší hodnotu tento krátký snímek rozhodně nemá a ani neměl.

Tak asi kazdy trosku znaly priznivec motorismu rychle uhadne, ze auto nejede zas tak rychle (efekt nizke kamery) a hlavne nedpovida zvuk motoru... A jak se muzeme docist napr. na wiki, je to tak. Natacelo se z Mercedesu 450SEL 6.9 a zvuk je dodan z Ferrari 275GTB. Jinak jde ale o zajimavou motoristickou jednohubku s prima zaverem. ;)

Zběsilá jízda, která začíná na Boulevard Périphérique a vede centrem Paříže až na Sacré Coeur. Motor Ferrari 275GTB burácí ulicemi a pneumatiky kvílí. Hlavní hrdina spěchá a čas běží. Tento snímek, který díky autentičnosti a způsobu produkce dostal autora do křížku se zákonem, zachycuje nebezpečně rychlou a strhující jízdu ranní metropolí.

Celkem originální krátkometrážní snímek o svižné ranní cestě Paříží. Velmi dobrou atmosféru zajišťuje zejména dvanáctiválcový vidlicový motor z Ferrari 275GTB. Nicméně film byl natočen z vozu Mercedes-Benz 450SEL, který byl opatřen pouze tří-rychlostní samočinnou převodovkou. Zvuk V12-motoru stejně jako řazení s meziplynem a kvílení pneumatik bylo přidáno dodatečně, což je na mnohých místech hodně znát (zvláště gumy piští i při velmi pomalých manévrech). Ale jinak zajímavé podívání.

Divoký osmiminutový průjezd Paříží v brzkých ranních hodinách. Po širokých prázdných bulvárech i uzounkých uličkách, na zelenou i na červenou, jednosměrkami i v protisměru. To vše proto, aby řidič stihl rendez-vous u Sacré Cœur. Kamera je upevněna na předním nárazníku auta, takže divák vidí jen světelný kužel a ubíhající silnici.