Bezvětří (2024)

Mno, prvých päť munút filmu , ktoré sa nekonečne vliekli, bola čistá mizéria a chcel som to zabaliť, ale potom prišla scénka s vodičákom a začali padať dialogy z úplne iného sveta a už sa  v tom duchu viezol celý film. Ja tieto divnosti jednoducho milujem!

Kalojanův (Ognyan Pavlov) proměňující se vztah k nedávno zemřelému otcizrcadlívztah emigrace k otčině (sic!): navrátilec si na základě vzpomínek otcova nejbližšího okolí začíná uvědomovat, že otec nebyl tak špatný člověk, jak si ho pamatuje (a i když to film explicitně neříká, tak analogicky k tomu nemuselo být Bulharsko tak bezperspektivní zemí, jak si po celou dobu myslel), bohužel už není kam se vracet a co obnovovat, otec zemřel upuštěn a zvolna umírá i samotné Bulharsko, které je postupně skupováno zahraničním kapitálem (zde konkrétně Tureckem, jedna z postav ve filmu tvrdí, že je to pro vlast stejná tragédie jako ztráty území ve prospěch Osmanské říše) a které zažívá odliv mozků (reprezentantem tohoto trendu je i hlavní hrdina). ___ Na první pohled musíBezvětřízaujmout diváka netradičním rámováním, jednou ze zásadních otázek tak je, zda je formát 1:1 pouhá manýra, nebo má svůj význam? Jak naznačuje mé hodnocení, tak za mě má tato volba svůj smysl. A to minimálně z trojice důvodů: a) film tematizuje mizení prostoru (vyklízení věci po otci, bourání vesnice), b) v tomto formátu je takřka nemožné zachytit v obraze dvě a více postavy, kamera tak snímá Kalojana odstřiženého od jeho okolí (emigrant mezi starousedlíky), c) tento obraz navozuje pocit klaustrofobie, prostoru, který drtí (svědomí a identitu hlavního hrdiny), což je zřejmě pocit, u kterého nejspíš tvůrci chtěli, aby ho divák zakusil. 80 %(15.12.2025)

Filmu dominuje rámování obrazu a kamera. A je těžké se přes ty pěkně stylizované obrázky dostat k nějakému napojení na postavy. Z velké části jsou to statické záběry s monology, které neruší žádným zvukem ani tom, že se odehrávají např. u rodinného stolu. Bohužel i ta bezeútěšnost reality bulharského maloměsta působí samoúčelně.(08.11.2025)

Režisér asi hodně sledoval Tarkovského, bohužel asi nezachytil jeho kouzlo. Ale to je jen můj pocit. Čtvercový formát se k filmu hodil a dobře komplementoval herecké výkony. Bohužel mě film naprosto minul po emocionální stránce, kde jsem nakonec nejméně chápal hlavní postavu a její motivace, což mi u tohohle filmu přijde jako docela průser. Jako kdyby byly emoce filmu pohřbené stejně jako otec protagonisty.(03.07.2024)

Tady jsem z anotace měl velkou naději, že uvidím kvalitní kinematografii. Počáteční nadšení ze mě trochu opadlo, když se opona zatáhla na akademický formát 1:1, což v moderní kinematografii většinou značí lehkou diagnózu. A když jsem po tom zjistil, o čem film doopravdy vypráví, měl jsem při jeho sledování pocit nekonečného příběhu. Zápletka i body obratu jsou velmi slabé, vyústění příběhu nejasné, motivace hlavních postav matoucí a jediné co lze pochválit jsou tak herecké výkony, na kterých stojí 50% kouzla filmu. Druhých 50% pak stojí na kvalitní kameře, i přes to, že nemá v daném formátu mnoho možností.(03.07.2024)