Bang Bang Club (2010)

Príbeh partie fotografov, ktorý operovali v Juhoafrickej republike v čase etnických nepokojov pred slobodnými voľbami a nástupom Mandelu. Zachytil som len vzdialene tieto problémy asi tak ako je JAR vzdialený od nás, preto každý takýto snímok je obohacujúci. Je až neuveriteľné, čo sa tam dialo a pritom krajina je to krásna. Bohužiaľ politika apartheidu ju celú zadupala do zeme, nebyť toho a vsadiť napr. na turizmus, mohlo to vyzerať úplne inak. Ale to je asi problém vo väčšine rozvojových krajín. Film ukazuje príbehy niektorých známych aj menej známych fotografií. Klobúk dole pred fotografmi, ktorí pre ne doslova nasadzovali život. Zároveň som sa ale nevedel zbaviť pocitu, že im išlo v prvom rade o slávu a peniaze, v čom strácali u mňa sympatie. Zaujímavý bol pre mňa ku koncu hladomor v Sudáne a snímok dieťaťa na ktoré číha sup. Túto story si pamätám ale pozadie nepoznám, takže ma prekvapil ten kontext s fotografom z danej partie. Za mňa dobré, ale s výhradami.

Film pojednáva o skupine fotografov, ktorí v Afrike dobrovoľne nasadzujú životy aby nás zásobovali fotografiami tak nechutnými, že by jeden grcal. Horiaci človek, ktorému druhý odsekáva hlavu mačetou, umierajúce dievčatko na ktoré už pár metrov vedľa čaká sup... za to títo dobrodruhovia dostávali najvyššie ocenenia za fotografiu. Pritom stačilo aby informovali písomne, fotky do albumu úchylákov čo si fotia i mŕtvolky ježkov popri ceste ma nikdy nijako neoslovovali a ani za tým nevidím hrdinstvo, len honičku ega a peňazí. Postavy fotografov sú nesympatické, po očitom svedectve masového vraždenia sa v pohode vracajú do baru a tam s miestnymi kurvičkami zvesela popíjajú a rehocú sa kto bol bližšie k useknutej hlave. Takže neviem, ale ak film bol o úbohosti týchto individuí, tak to vystihol dobre. Ak bol o ich genialite, tak je to odpad.

Nedávno jsem viděl film o MandeloviSbohem, Bafano. Přišlo mi, že ten film byl strašně nereálný, že tu situaci tam strašně idealizoval. Tady při sledování fotografů, jsem se v tom jen utvrdil. Bylo to strašně syrové, strašně realistické. Moc se mi líbilo, jak ty reálně fotografie zarámovali do děje toho filmu. Zároveň to bylo velmi poučné nejenom o Jihoafrické republice, ale také o práci válečného fotografa. V tom filmu je fenomenální scéna, když fotografují tu přestřelku, která pro ně nakonec nedopadne dobře, tak překračují ty ležící střílející vojáky a ukazují, že oproti nim nemají strach (možná pud sebezáchovy) a jdou do toho po hlavě.

Moc pěkně natočené a k tomu trocha toho pohledu na JAR. Nebudu tu rozebírat politiku, ani hodnotit práci fotografů ve válečných zónách nebo snad jejich přístup k životu a práci. To už tu rozebrali jiní experti. Já to beru jako technicky, výpravně i herecky velice slušně zvládnutý kousek, který nenudí.

Nechcem pouzivat silne slova a viest silne reci, /pri studiu staroveku sa tomu nevyhnem/, ale mne sa to videlo. Poznam uz filmy o vojnovych fotografoch - Salvador od Olivera Kamen a cosi mi vravi aj Triage 2009 od Tanovica tusim. Krajcir Kitch je sympatak a podla mna aj vyborny herec, Ryan Phillipp je u mna doteraz tazko zaraditelny, myslim ze ani nevie hrat. Kazdopadne film namakany, 90 %