Ai sha (1981)

Uprimne som rada, že som Ai sha videla až teraz, po tom, ako som videla nejaké inšpiračné zdroje Tamove, ako aj filmy, ktoré pracujú s obdobnými štylistickými prvkami, či už na základe práve spoločných inšpiračných zdrojov, alebo na základe inšpirácie Tamom. Frantíci, ale tak trochu aj Taliani (najako mi to smrdelo Antonionim) a do toho pekná hra so slashrom v uzavretom dome. A výborne to funguje, aj ked túto informáciu máte vopred a očakávate niektoré veci v iných miestach. Výborná práca s hudbou, ktorá vytvára samostatnú rovinu utrhnutú od obrazu, sem-tam; sem-tam vnáša do obrazu napätie a nepríjemné vertigo pocity.(16.11.2011)

Patrick Tam patří k nejzajímavějším tvůrcům Hongkongské Nové vlny. Přímo ovlivnil mj. Wonga Kar-waie, který ostatně napsal i scénář k jednomu z jeho filmů. Ve svém druhém snímku asi nejvýrazněji vykročil mimo žánrovou půdu, která jinak byla téměř vždy podložím pro novovlné posuny, často spočívající právě v kombinaci či revidování žánrové tvorby. Tam se tímto filmem ovšem co se formy týče hlásí spíše k tradici evropského uměleckého filmu, první polovina je psychologickou vztahovkou, plnou poměrně dlouhých záběrů, významotvorných či atmosférotvorných střihů na detail (á la francouzská nová vlna), postavy jsou často zachyceny v sošných, promyšlených kompozicích na zploštěle nasnímaném pozadí. Film však postupně přerůstá do hororu, ba téměř slasheru, byť bez nějakých vysloveně gore efektů, násilí je estetizováno - většina postav je oblečena v bílém, takže krví se zde spíše maluje než hnusí - podobně jako třeba v Ptáku s křišťálovým peřím Daria Argenta, kde jsou vraždící scény velmi poetické. Vemi netypický hongkongský snímek, není divu, že ani nevyšel na DVD, ale rozhodně stojí za pozornost.(18.07.2008)

Úžasné funkční spojení stylu francouzské nové vlny a žánru slasheru.(06.08.2008)