Agent 117 (2006)

Čakal som viac, napriek pár úsmevným momentom mi tu humor celkovo moc nesadol. Dujardinov herecký výkon je veľmi teatrálny: veľa hlúpych grimás, ktoré sú viac otravné než vtipné. Jeho postava je až príliš sprostá, hoci niektoré jeho eskapády sú zábavné. Škoda, že celý film nebol ako muzikálová scéna v bare. Skôr taký pastiš, ktorý nikdy nenájde svoju vlastnú identitu.

Ve zlatých dobách eurospy filmů (tj. v šedesátých letech) zářila značka OSS 117 jako možná jediný reálný konkurent značce 007. A teď tohle… Agent 117 není úplně špatný film – příběh plyne pomaleji, ale nenudí, i nějaký ten slušný vtip se najde. Pro mě je obrovským plusem vizuál, místy atmosféra, a to vše rámované velmi stylovým soundtrackem. Jenže co naplat – film „vylepšují“ scény a dialogy, které neslouží ani tak k žánrové parodii, jako spíše moderní zesměšňující agitka. Škoda.

Tvrdím, že bondovky parodie nepotřebují, protože se zvládají parodovat samy. Kladem téhle komedie je fakt, že její humor ne vždy vychází z prostého parodování bondovek, ale stojí na "vlastním" originálním vtipu, který by se uchytil v jakékoliv "nebondovské" komedii. Vtip této komedie není prvoplánový, občas trvá, než vám ta komičnost dojde, o to je ale silnější a svým způsobem sofistikovanější. Nakonec jsem se nasmál mnohem více, než jsem vůbec čekal. 3.5*

Francouzský film OSS 117: Le Caire ind d’espions (Cairo, Hnízdo špiónů), není parodií na Bondovky, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale přímo parodií na žánr špionážních filmů jako takový. Přímo navazuje na sérii francouzsko-italských filmů o agentu OSS 117 (jehož číslo je s 007 jistě porovnatelné), jehož první dobrodružství spatřilo světlo filmového světa o pět let dříve, než první Conneryho Bond. Dlužno však podotknout, že i OSS 117 námětově vychází z románů Iana Fleminga. Na komedii Agent 117 je nutné ocenit především výborně provedenou snahu, natočit film technikami, jakými by jej natočili v sedmdesátých letech a tak zde můžeme vidět honičky v autech, kdy je za herce, jež řídí promítán záběr ubíhající krajiny, nebo úžasnou hru s barvami a kolorováním filmu. Samotná zápletka již nepatří k nejpovedenějším a místy jsou jednotlivé vtipy, až na hraně na které stačí málo, aby se překlopily do nevkusného sprostého amerického smyslu pro humor. Přesto se jedná o jednu z nejlepší a technicky rozhodně bravurně odvedenou parodii na filmy o superagentech, který jím svým způsobem vzdává hold. Použití metod natáčení filmu, jako v době, do které je příběh zasazen štáb později zužitkoval i u pokračování OSS 117: Ztracen v Riu, aby jej nakonec zcela perfektně ovládnutý ukázal u jednoho z nejlepších artových filmů jakým je „Umělec“ (The Artist). Za všechny tyto filmy vděčíme představiteli hlavní role Jeanu Dujardioni. Ani u jednoho z těchto filmů totiž nebudete mít pocit, že se díváte na něco, co vzniklo až po roce 2000.

OOOu ! Už zas, to bylo těsně vedle mý mozkovny, docela jsem se těšil, agent je výbornej, parodie na kdeco dokonale povedená, mnoho nových méně či více předvídatených kousků, to vše tam je. Jen je toho tam asi víc než by bylo třeba, některý momenty byly nekonečnější než bych potřeboval, a tím že jsem u toho usínal, mi to tak nějak samo dávalo najevo, že mě to né až tak úplně baví. Prostě:.....asi tak:.....je to dobrej film, kterej mne osobně moc nebavil.