Limity (2025)

Limity jsem si pustil ze dvou důvodů. Tím prvním byl Aleš Háma, kterého mám docela rád a nikdy jsem ho v žádném filmu neviděl. Tím druhým byla lokace natáčení, takže jako Ústečák jsem byl nadšený. Překvapilo mě, jak Aleš dokáže mluvit jako dlaždič a dokáže se odvázat. Jen ten konec jsem čekal trochu jiný.

Lidi, mě to bavilo. Neskrývané pokrytectví téměř všech aktérů, takové to pravé české materiální ignorantství. Zelenka se rozhodl natočit si komediální minisérii, která se asi nejvíc dá přiblížit k českému majstrštyku MOSTu!, jen namísto rasismu se točí okolo environmentalismu. Já chápu, že lidi mají dost tendence hateovat tyhlety eko-agitky, nebo přehnanou vydlážděnost jistých jedinců s tím spojených, ale stejně jako Luďan v MOSTě! i zde je lead takovej "správnej ignorant", tentokrát ale velmi překvapivou volbou byl Aleš Háma, což je vibe sám o sobě, protože do role přináší takový to doslovný neherectví, který dobře kontrastuje třeba v momentech, kdy s ním hraje Plesl, kterej tu hraje taky dobrou postavu, co prcá ženský jen kvůli tomu, aby mu zařizovaly kšefty pro jeho firmu. Pokérovaná Anna Kameníková tu jede punk sestřih pro nemocniční sestru, kterou mě baví sledovat i jen chodit v tom jejím upnutým outfitu s tím protaženým obličejem, což mi opět připomíná, proč se v téhle profesi nejvíc podvádí a tolik šustí za zády. Každá postava je tu ve finále vychcaná jak díra do sněhu a sleduje vlastní zájmy. Lenka Netušilová mi svým vzezřením připomíná hned tři osoby z mého života, ale v roli umělkyně jí jde jen o vlastní potěchu a zájmy, neomluvitelné lhaní. Max Dolanský je hotovej otec, už podle hlasu, který udělá vše, jen aby si mohl zaprcat se svým objektem zájmu (což je Netušilová s kterou reálně chodí). Tatiana v typické matka roli, které umí. (...) Ale nejvíc mě tu překvapivě dostávala Kubařová, která je naprosto perfektním vyobrazením ženské, která  pendluje mezi svýma idejema, aby pak jako každá baba zvolila, co se jí zrovna hodí. Vezme si muže, se kterým nemá ideologicky moc společného, takže se vzájemně kritizují, taky protože se jim nedaří mít dítě (někdy si říkám, že dítě je přirozeným důsledkem harmonie mezi dvěma lidma, ne vlastně nějakým vědomým rozhodnutím, pokud se pro něj nerozhodnete, vaše tělo vám možná něco sděluje). Jakmile se na scéně objeví Bígl (Brousek), Kubařová z něj začne roztíkat jak zmrzlina, protože je ztělesněním jejích ideálů, environmentální bojovník, do kterýho je hotová dvacet let... a tak s ním začne zahýbat a během chvíle s ním otěhotní, Brousek ji má ale očividně jen na broušení a jen protože mají společný "tématický bloky", drží mu to její loajalitu bezmezně... je to síla kolikrát vidět, jak některý ženský se vrací k opravdové lásce i po letech, protože v ní spatřují pravdu, když dostanou příležitost, mezitím však ze sebe dělá bezmála oběť, aby ji pak její vyvolenej vysvětlil, že ho zajímají víc včely a jeho svoboda a že svůj boj vzdává, aby pak zase uprchl a bojoval ho někde jinde a ona zůstala s jeho dítětem ve svém původním manželství, kde nejen podváděla, ale taky lhala i ve zfalšování dopisu, který vlastně spouští hlavní zápletku a zamotává celej příběh ad absurdum. "Tady se hlavně prcá". Každej tu využívá co jak může a snaží se ukrysit si to svoje, pak se staví do role oběti, což bych řekl perfektně shrnuje dnešní populaci celkově. Mezi tím vším přetahováním a ojebáváním jsou tam ale i tu a tam dobře vypointovaný vtípky, možná to mohlo být kratší a s větší kadencí na humor, ale já jsem se celkem bavil. P.S.: Když vám otec řekne, že buchta, do který jste hotoví, je šílená, něco na tom bude.

Sever táhne, ať už to ukázal Most, Rapl nebo další počiny z posledních let. Tvůrci Limitů to určitě věděli, ale nedá se rozhodně říct, že by něco z toho kopírovali. Šli vlastní cestou a zároveň vsadili na další populární téma současný doby, (pseudo)ekologii, a tu spojili s těžařským průmyslem. S přibývajícími díly se ukazuje i promyšlenost scénáře, různé odbočky, posunky, povedené vtipné narážky a zároveň si vše drží odstup a nadhled nad tématem a nepoňouká diváka ani na jednu stranu. Za mě fakt dobrá oddychovka ale i s trochou zamyšlení a příjemným obsazením.

Filmy Petra Zelenky a jeho přátel spojuje specifický humor i originální pohled na závažná společenská témata. A Zelenkův autorský seriál Limity přesně tohle splňuje. Vypráví totiž o chlapíkovi, který zakazuje svému dospívajícímu synovi ekologický aktivismus, sám se ale řízením osudu stane vzorem bojovníka za ochranu životního prostředí. Výchozí premisa připomíná oblíbenýMOST!, který však místo ekologie tematizoval spíše xenofobii a rasismus. Hlavního hrdinu Karla ztvárnil Aleš Háma, kterého má většina diváků spojeného spíše s moderováním, tato překvapivá volba se ale Zelenkovi vyplatila. Herecky jsouLimityna opravdu vysoké úrovni, čemuž odpovídá i neokoukané obsazení všech ústředních i vedlejších rolí. Kromě spolehlivé Verunky Khek Kubařové v roli Karlovy současné a skvělé Tatiany Dykové jako Karlovy bývalé manželky musím určitě vyzdvihnout také Maxe Dolanského v jeho první větší roli. S pochvalami scénáře už ale budu šetřit. Seriál je rozdělen do osmi téměř hodinových epizod a je znát, že tvůrci už trochu vařili z vody, děj často přešlapoval na místě a myslím, že zkrácení by seriálu jedině prospělo. Díky povedenému castingu a na české poměry originálnímu námětu ale hodnotím nadprůměrně.

Příběh o tom, jak se z ekologického ignoranta (přímo odpůrce), spolumajitele firmy na likvidaci odpadu, stane symbol boje za ekologii - vše kvůli souhře nešťastné události a podvodu za jeho zády. Trocha satiry, trocha bláznivé komedie, ale v komplexu taková nemastná-neslaná slátanina se špatným scénářem, až na výjimky (Tatiana Dyková, Jaroslav Plesl) průměrnými hereckými představeními a často velice hloupými dialogy. 40 %.