Knick: Doktoři bez hranic (2014)

Víte, co je zásadní problém tzv. "historických" filmů a seriálů - pochopitelně za předpokladu, že nejsou pouhou kulisou pro jiné žánry? Aby diváky současnosti zaujaly, musí postavy, problémy a procesy aktualizovat, přiblížit dnešku. Vybrat z palety možností témata, která zajímají i nás. Knicku se výše zmíněné daří dokonale. Od hrdinů seriálu nás dělí jedno a čtvrt století a přesto jejich konflikty a životní rozhodnutí oslovují i nás, připomínají nám naše vlastní životy. Imperialismus, korupce, sociální rozdíly, profesní hierarchie, rasismus, etnická a ženská emancipace, migrace, zneužití drog a vývoj nových technologií - to všechno má v seriálu své významné místo a co je na tom nejlepší, osudy fiktivních postav jsou skvěle propojené se skutečnými historickými událostmi, ani takový hnidopich jako já, není schopen vytknout nedodělky a omyly. Všechno je na svém místě, navíc podané ve vytříbené formě, s přehledem jde o nejlepší práci Stevena Sodenberga, který se mohl opřít o skvělý scénář. Ukočírovat takové množství postav a motivů znamená malý zázrak a jak vidno, i ty se někdy stávají.. Oceňuju dynamiku vyprávění, vhled do různých prostředí, hudební podmalbu, výpravu a atraktivní vizuál. Pro mě bude Knick představovat etalon, kterým budu poměřovat další práce v rámci příslušného žánru. Už si nevzpomenu, jestli jsem kdy nadělil 100% celkového dojmu, tady to považuji za zasloužené...

Nějak těm doktorským seriálům začínám přicházet na kloub. Seriál je dost nekonvenční, protože ukazuje zrod moderní medicíny a dost zákroků, které byly tehdy nevídané. Clive Owen tu v roli doktora Thackeryho posouvá medicínu i navzdory své závislosti na kokainu. Jejich nemocnice má finanční problémy. I přes nesouhlas většiny zaměstnanců jsou nuceni nabrat černého chirurga. Všichni mu to tam dávají dost vyžrat a nemá to ze začátku jednoduché. Postupně se dozvídáme víc o všech postavách a jejich osudy se rozplétají. Uvidíme spoustu zázraků tehdejší medicíny a nové postupy, které se doktoři snaží aplikovat. Často ale naráží na překážky, a to z různých stran. rozhodně jsem si sledování tohoto seriálu užil. Taky to má super znělku. "Ať se ho ten negr nedotýká!"

Nablýskaných dobových telenovel zasazených do klíčových dějinných okamžiků vzniklo v posledních letech mnoho (a jen v tuzemském rybníčku bychom jich napočítali několik), obvykle se však drží prověřených vzorců a do popředí staví nejpodivnější vztahové či kriminální zápletky, kterým dobové kulisy primárně dodávají líbivý obraz bez hlubšího významu. V tomto kontextu seriálKnick: Doktoři bez hranicpůsobí jako velmi příjemné zjevení, které v době svého uvedení neprávem zůstalo stranou většího zájmu. Divák je svědkem fenomenální podívané, v jejímž centru je sice zrod moderní medicíny, ale významný prostor dostávají také zásadní společenské problémy přelomu 19. a 20. století. Tvůrci tak šikovně připomínají témata, která ještě i dnes řadě vlivných osob způsobují vrásky na čele (jako je např. feminismus, rasová segregace nebo korupce) a nebojí se bez příkras ukázat, že pokrok vykoupila řada nešťastných úmrtí a také že medicína byla (a mimochodem stále je) především slušný business.

Ale zpět k ději: Osobně mě asi nejvíc zaujalo téma rozvoje péče o duševní zdraví, resp. péče o psychiatrické pacienty a obecně počátky studia fungování lidského mozku. Většímu prostoru se mu však dostalo až ve druhé sérii, která bohužel utrpěla množstvím vztahových zápletek, díky čemuž se seriál svým způsobem propadl na úroveň standardních dobových telenovel.Sečteno a podtrženo:Knick by měl být povinnou učební pomůckou všech, kteří zneužívají zdravotní systém a automaticky předpokládají zázraky, aniž by ve věnovali odpovídající péči svému zdraví.

Za mě je The Knick jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděl. Dvě série, každá díra do živého, syrová medicína, žádné pozlátko, a k tomu Clive Owen jako geniální, ale zničený Thackery, který tě strhne a zároveň ti je z něj úzko. Soderbergh to natočil tak, že máš pocit, jako bys tam fakt byl špína, krev, morálka na hraně. Škoda, že to skončilo po dvou sezónách, ale možná je to tak dobře  je to krátké, intenzivní a bez slabého místa. Pro mě malé mistrovské dílo.

zvláštny seriál. prvá séria pre mňa rozhodne lepšia - viac sústredená na to naozaj zaujímavé - konflikt inovácií a objavnosti so spiatočníctvom a opatrnosťou pri operáciách a v liečbe, neskôr čoraz viac hnaný egom a závislosťami. Thackery zosobňuje vnútorných démonov ľudí, ktorí väčšinou prinesú pokrok. v druhej sérii Soderbergh rieši príliš veľa tém - korupcia pri stavbách, súdy, rasizmus, eugenika, stredoveké metódy v psychiatrii, sex (mmch, v druhej sérii je ho príliš), "viera" (vrátane postavičky farára, o ktorom sa na konci dozvieme neprekvapivé veci). nie celkom chápem hudbu.. režisér so scénografmi a kostymérmi odviedli dobrú prácu pri budovaní dobovej atmosféry, len aby to to skladateľ "rozbil" kakofóniou modernej elektrohudby. ale možno to bol zámer, aby sme si uvedomili, že tá história nebola tak odlišná od súčasnosti. //1. najzaujímavejšia/ najlepšia postava:Thackery. 2.Najnemorálnejšia postava: zdravotná sestra Lucy (aj ako výsledok otcovej nevýchovy) a doktor Everett Gallinger.