KIMI (2022)

Ježiš to byla hrozná zoufalka. Zápletka triviální, záporák typu směšná karikatura a tý holce jsem měl fakt velkej problém fandit. A musim přiznat, že mě film trochu nasíral, protože jsem z něj měl pocit, že hrozně propaguje myšlenku, že tyhle sociální fóbie jsou takovej novej standard a my se je jen musíme naučit respektovat (a ne s nima pracovat).#+trapnejzávěr(50%)

Covidový thriller, kde toho ovšem musím více pohanit, než pochválit. Zápletka Kimi je tedy jednoduchá a přímočará, což není výtka, narozdíl od faktu, že celá první hodina postrádá snad úplně všechno, co by měl film daného žánru nabízet, tedy nápad, spád, atmosféru, napětí, čehož výsledkem je pak prostě jen šedesátiminutová nekompromisní nuda se vším všudy. Dále mě tu rozhodně nepřesvědčila o svých kvalitách ani Zoë Kravitz, jíž řádím k těm nejnesympatičtějším současným herečkám Hollywoodu, a i zde mě jak svým vzhledem, tak výkonem lezla na nervy, k čemuž na její obranu ale přispěla i její samotná postava, která mě též od první minuty vyloženě fakt jen iritovala. No a příliš mě nenadchla ani hloupost záporáků, kdy se zde v závěrečném zúčtování profesionální zabijáci chovají jako Harry a Marv ze Sám doma, tedy naivně a tupě. Abych ale zmínil i nějaké to pozitivum, tak určitě musím pochválit poslední třetinu filmu, která naopak od předchozího dění a tempa nabere úplně jiné otáčky a celé se to změní ve vážně napínavou a intenzivní jízdu, která celý film dost zachránila, hlavně pak díky nekompromisní likvidaci těch zabijáků, kteří si ovšem nic jiného za tu svou blbost nezasloužili. Ve výsledku se tak jedná o snesitelný komorní žánrový příspěvek, který vyloženě neselhává, nicméně do nějaké parády má hodně daleko.

Technicky zvládnuté, vizuálně čisté, Zoe Kravitz hraje dobře… a tím pro mě klady v podstatě končí. Příběh je předvídatelný, zápletka nezajímavá, padouši směšní a atmosféra se ztrácí v podivném mixu thrilleru a absurdity. Potenciál na chytrý techno-thriller o soukromí a sledování zůstal úplně nevyužitý. Výsledek působí chladně a odtažitě – spíš cvičení ve stylu než film, který by dokázal vtáhnout. Pro mě velké zklamání.

Koepp si zase napsal variaci na Hitchcocka, tentokrát thriller se svědkem, který viděl/slyšel zločin, tedy takové Okno do netu. Podobně jako vÚkrytu, kde se točí všechno kolem titulní místnosti, zde přimíchal neotřelou agorafobii, která mu udrží postavy pěkně na místě a dodá zápletce napětí, a ještě navíc hlasovou asistentku KIMI, aby to bylo moderní. Je to celkem průměrná zábava, ale oceňuji, že se uvěřitelnost (snad až na samý závěr) drží ještě jakž takž v mezích. Soderberghova režie je ok, Fincherovi se ani neblíží - ale to by musel taky chtít.

Ďalšia jednohubka. Príbeh tisíc krát videní a ako to u Soderbergha býva tak bez akejkoľvek pamätnej scény. Dokonca aj Koeppov scenár je rutina na entú. Funguje to ale hlavne preto lebo je tam Zoe Kravitz so svojou agorafóbiou. Síce je expozícia zbytočne dlhá a predstavuje nám množstvo zbytočných postáv ( ktoré ale neskôr splnia svoj účel, lebo musia- mama) ale od určitého momentu to aj napriek úsmevným zvratom funguje. Nie je to nič, čo by vás posadilo na stoličku. K tomu to má ďaleko. Ale ako covidový film KIMI funguje perfektne. Na jedno pozretie a nerozmýšľať.