Dannyho parťáci 2 (2004)

O niekoľko tried slabšie pokračovanie "jedenástky". Hlavným problémom filmu je prílišná zložitá prekombinovanosť, kde rozmýšľanie ako, kde, čo vás skôr unavilo než inteligentne pobavilo. Má to super svetlé momenty, scénka s Brucom bola výborná a Cassel v laserovej hale to bola pastva pre oči a uši, ale film trpí a trpíme aj my. Stále to ale vyzerá ukážkovo dobre a cool. Chcelo by to sa vrátiť ku koreňom, kde to bolo jednoduchšie a zábavnejšie.

Ak nepočítam nezmyselnú scénu so šifrovanou rečou, keď si pýtali kšeft, tak to bolo pre mňa aj lepšie a pochopiteľnejšie než jedenástka. Prvých tridsať minút, hehe. Vlastne som tomu rozumel až po zdvihnutie domu, ale v momente ako prišlo do hry k******o vajce som sa stratil a už som sa nenašiel. Na konci som z toho mal guláš s knedľou a keby ste sa ma opýtali, ktorí sú tí dvanásti, tak za boha neviem. A navyše navzdory hlavným hrdinom musím povedať, že ten nočný jazvec bol ozaj lepší, ak vezmem do úvahy, že všetky zločiny robil sám, zatiaľ čo Danovcov bolo grilión. Ja som bol na konci až taký stratený, že mi uniklo aj prečo chcú kradnúť to blbé vajce a už vôbec netuším, že kto ho vlastne ukradol. A keďže nič netuším, tak sa mi aj ťažko hodnotí. Dám tri, ale prečo, netuším.

Pokračování hodně povedeného zlodějského filmu, který je u diváků nejmíň oblíbený. Musím uznat, že i u mě. Teď to nemyslím zle, protože film je stejná špička, jako předchozí díl, jen prostě tu je jedna věc, která srazí hodnocení. Začneme klady. Film má hodně dobrou myšlenku, kde se naše známá parta snaží přelstít krále loupeží. Tohle je za mě ok. Stejně jako hudba, herecké obsazení a jejich výkony tam nemám co vytknout. Nové postavy, které přibyly do příběhu se tam hodily, takže jsem byl taky spokojený. Přesto tu je však jedna věc, která mi vadila. Tou věcí byla překombinovanost. Ono to ani není tak zápor, spíš jen fakt, že u tohoto druhu filmu chce si sednout a užít si ho stejně, jako jedničku. Jenže tady bylo tolik vedlejších linek, které se prolínali se zápletkou a vysvětlovaly děj až na samotný závěr. A to je ten problém. U filmu musíte přemýšlet a vidět ho víckrát a stejně vám pak ten závěr bude připadat docela přestřelený. A právě proto dávám 9/10.

Druhý díl není tak svižný a elegantní jako ten první, spíše mi přišel příliš komplikovaný a překombinovaný a chvílemi jsem se ztrácel. Ve druhém díle si Terry Benedict nějakým způsobem najde všech jedenáct členů Dannyho party a požaduje po nich vrátit 160 milionů dolarů + 38 milionů úrok. Peníze mají vrátit do dvou týdnů, jinak je zatkne nebo zabije. Skupinka je o polovinu menší a vydává se do Amsterdamu, kde je informátor jménem Matsui informuje, kde se nachází první akciový certifikát, který byl kdy vydán – akcie Východoindické společnosti. Tento dokument však již ukradl mistrný zloděj, který si říká „Noční lišák“. Krásná detektivka Europolu Isabel Lahiri má krádež vyšetřil. Dříve chodila s Rustym a dala mu nápad, jak podobnou loupež provést. Překvapí skupinu v hotelu, kde jsou ubytovaní a varuje je, že nemají šanci porazit ani Nočního lišáka, ani jeho mentora „LeMarca“, a ještě ukradne Rustymu jeho telefon. Danny s partou zjistí, že Noční lišák je talentovaný, schopný, bohatý francouzský baron Francois Toulour, kterému jde vše, na co sáhne a má vilu u jezera Como. Danny mu ve vile ukradne obrazy, oba se sejdou, Toulure odhalí, že je napráskal Benedictovi a najal Matsuiho, aby jej informoval o tom akciovém certifikátu, aby se mohli sejít. Toulour je pobouřen, když mu LeMarc naznačí, že Danny je lepší zloděj než on, a tak jej vyzve ke krádeži Fabergého vejce. Pokud se to Dannymu povede, tak splatí jeho dluh Benedictovi. Parta začne organizovat loupež s pomlcí holografické náhrady, ale Toulour poskytne Lahiri záznamy z kamer ze své vily, a tak jsou skoro všichni zatčeni. Linus má druhý plán, který zahrnuje Dannyho manželku Tess, která se má vydávat za herečku Julii Roberts, které není ale moc podobná, ale celý plán pokazí skutečný Bruce Willis. A zbytek filmu je už jenom o různých odhaleních, o tom, že věci jsou ve skutečnosti jinak, než se jeví, že jednotlivé postavy mají bohatou minulost a že Toulour není rozhodně lepší, než Danny a jeho parta. Párkrát jsem se skutečně zasmál, párkrát jsem byl celkem zmaten, ale zase oceňuji, že ve filmu není romantika ani žádné intimnosti, což je dobře, protože kdyby si Lahiri sundala tu svou blůzu, tak by mi z ní příliš stoupla hladina testosteronu v krvi. Matt Damon a jeho postava Linuse dělá celý film dojem úplného hlupáka, kterému se všichni smějí, ale jak jsem naznačil dříve – nic není tak, jak to na první pohled vypadá. Velice mě potěšil také Vincent Cassel v roli Nočního lišáka, která mu padla jako prdel na hrnec a hned jsem si vzpomněl na to, jak exceloval ve filmu Veřejný nepřítel číslo jedna. Danny ovšem vážně vypadal minimálně na padesát, i když si to nechtěl připustit a urazil se.

Plejáda amerických špičkových herců se sešla ve filmu, v němž se podělili o vedlejší role. Nikdo z nich neexceloval jako sólista. Měla jsem pocit, že se prostě sešli herci, kteří si spolu chtěli zahrát a moc neřešili, že jejich počet předpokládá i dynamické oploštění. Nevím, jak jinak to pojmenovat. Dějovou linka se úměrně počtu herců rozvětvuje a zase skládá dohromady, do celku, který dvě hodiny neudrží vtip ani napětí a má co dělat, aby držel při sobě. Za vrchol podívané byla pro mě Casselova téměř taneční choreografie při zdolávání laserového zabezpečení. Proti celému týmu amerických hvězd stál Cassel a podle mě byl ve svém tajemném individualismu nejzajímavější postavou.