Klec plná opic (1971)

Realisticky zobrazené vzťahy v rodine s cholerickým otcom, starostlivou a prísnou matkou, odutou dospievajúcou dcérou a dvomi vypečenými mladšími bratmi. O nejaké to násilie medzi súrodencami alebo telesný trest od rodičov nie je núdza. Pravidelne sa niekto stratí a treba volať Zbor národnej bezpečnosti. Deti majú pravidelne otázky typu "načo ste nás vlastne mali" a rodičia sa vyhrážajú polepšovňou či decákom. Možno sa to z doteraz spomenutého nezdá, ale jedná sa o komediálny seriál pre deti. Má svoje remeselné muchy, ale mňa osobne pobavil hodne.

Jedná se o takového slabšího bratříčka Kamarádů. Opět parta dětí, opět Janečková, opět Tonda Navrátil jako malý kluk. Kvalit původních kamarádů to nedosaguje. Navíc Adamová v roli matky mi tu nesedí. Otce si tahrál Vinklář.

V tomto seriálu již mohla režisérka využít zkušenosti z předchozího seriálu Kamarádi, díky čemuž se podařilo vyladit drobné nedostatky. Osvědčený Tonda Navrátil nezklamal a svojí dětskou bezprostředností výrazně oživuje sourozeneckou trojici. Snad jen jeho kamarád, kterého hraje Roman Skamene, proti němu působí poněkud „nedětsky“, což je ovšem zcela v pořádku, protože hraje dítě z rozvrácené rodiny (matka utekla, otec alkoholik). Také při obsazování dalších rolí měli tvůrci šťastnou ruku. Lucka Žulová už měla bohaté herecké zkušenosti (namátkou Konec léta) a vzdorovitou puberťačku zahrála s přirozenou přesvědčivostí. Zdeněk Jánský už byl postarší, ale na to, že mu bylo skoro 17(!), zahrál dvanáctiletého kluka docela dobře. No a samozřejmě pan Vinklář, to je herecký koncert. Snaží se působit přísně, ale oči se mu přitom smějí, takže je jasné, že to nemyslí až tak zle. Kdo by to tak dnes dovedl zahrát? Jaroslava Adamová vedle něj vypadá poněkud „utrápeně“, ale takové už maminky většinou byly (pomineme-li z českých filmů a seriálů dobře známý typ„matka – gestapačka“, k němuž však Adamová nepatří – ten mnohokrát a přesvědčivě ztvárnila Daniela Kolářová). Je škoda, že seriál měl pouze čtyři díly, to ale odpovídá členění na 4 roční období (v pořadí zima – jaro – léto – podzim).(16.12.2021)

Tenhle klenot mi v dětství unikl...že je chabý příběh budiž, ale tolik řemeslného odfláknutí se fakt nevidí...
Vlasta Janečková nemá seberflexi, v roce 1971 natočila 4 dílný seriál a 4 samostatné televizní filmy, proto to vypadá tak jak to vypadá...Viděno komplet:-(1. díl:*2. díl:*3. díl:*4. díl:*(19.02.2021)

40%— Pro mě naprosto neznámý seriál, absolutně nechápu. Spousta věcí vede k názoru, že se jedná o pokus o takové trochu jiné „Kamarády“. Tentokrát však v rámci jedné rodiny. Srovnání se tedy nedá ubránit. Seriálu chybí jiskra Kamarádů, především tedy jejich první série, ani ta hudba není tak chytlavá, ačkoliv je téměř jisté, že v titulcích uvedený tajemný autor hudby Jaromír Petruška je ve skutečnosti Jaromír Vomáčka, takto autor hudby u Kamarádů. Navíc jednotlivé příběhy jsou překvapivě dost na jedno brdo — děti se někde ztratí nebo zatoulají a snad v každém díle je hledá policie (tehdy VB). Nevím, ale mám pocit, že ve skutečnosti by se o rodinu už zajímala sociálka. Přesto bych řekl, že díly mají mírně vzestupnou tendenci, každý další mě bavil o ždibíček víc. Třetí byl ozvláštněn tím, že nakonec se ztratil i tatínek (ale překvapilo mě, že lidi z hotelu ho hledají v lese a maminka s dětmi v klidu večeří) a čtvrtý díl se už úplně vymyká — už hned svojí délkou a taky zápletkou. Co oceňuji, že v seriálu vidíme opravdu normální rodinku, ve které nechybí sourozenecké hádky, výprasky od rodičů, ale taky spousta lásky. Některé situace jsou ale na druhou stranu jenom naznačeny a nijak zvlášť se nerozebírají (např. osud Františkovy mámy), otázkou je, jestli by nebylo lepší, aby tam vůbec nebyly. A pár hlášek, které mě pobavily, bych taky našel. Nejvíc asi maminka: „Já vám nařežu, že o tom budete ještě po létech v hrůze vyprávět svým dětem!“ Po posledním dílu nahlížím na seriál lépe, než po prvním, ale na tři hvězdičky to asi přesto nebude.(27.08.2020)