Světýlka z blat (1992)

Tato pohádka se mi dlouho vyhýbala. V nedělním deštivém odpoledni jsem ji po letech opět zhlédl. Obsazení je docela povedené, příběh celkem pohádkový, aneb jak se čisté duše neutopí. Nejlepší byl ovšem Stanislav Zindulka takový, jakého jej neznám. Oceňuji též krátké - ale aspoň nějaké - filmové výpravy do exteriérů.

Jedna z nejpovedenějších pohádek, kterou jsem po kupě studiových počinů pohádek viděla. Motiv je sám o sobě velmi silný. Po herecké stránce grandiózně odehraný. Jediný problém vidím v interiérech a exteriérech, v tomto ohledu pohádka ztratila mnoho. Přes tento nedostatek i tak u mě převažuje hodnocení čtyři hvězdičky.

Tak pohádka je to poměrně jednoduchá, ale ten Zindulka i Pavlína Mourková jsou perfektní. Hlavní postavy jsou poněkud slabší, ale je to i jejich rolemi, protože takový klaďas jakého hrají Kuklová a Prachař, ten se hraje špatně, zato Zindulkovo zuřivé rozbíjení hrnků nebo zloba a závist jakou předvádí Mourková, to je přímo herecký koncert.

Vlasta Janečková bola česká režisérka, ktorá celú svoju kariéru zasvätila práci na tvorbe televíznych rozprávok pre deti a mládež. Na svojom konte má desiatky titulov. Jedným z nich je aj snímok "Světýlka z blat", ktorý natočila v roku 1992. Je to rozprávková balada o zákernej Markyte, krorá kvôli túžbe po majetku a dobrom manželovi zákerne zavraždí dobrosrdečnú Marjánku a jej maloletého syna Matýska. Do hry však vstúpia nadprirodzené sily, ktoré sa prostredníctvom statočnej Hanči postarajú o to, aby Markyta zaplatila za svoj zločin. A keďže je to v prvom rade rozprávka, tak sa to všetko dobre skončí. Zlo je po zásluhe potrestané a šťastie a láska zvíťazí. Vďaka skúsenej réžii pani Janečkovej a profesionálnym výkonom dobre obsadených hercov je to titul, ktorý odo mňa dostane pekné tri hviezdičky. ***

Další z televizních pohádek ze začátku 90.let, které mám od dětství v oblibě, vedle třeba snímkuPravda a Lež. Obě se natáčely větším dílem v exteriérech a tím mě přitahovaly, ortodoxní studiovky nejsou zrovna šálkem ze kterého bych rád píval... Ale k příběhu.Co všechno je žena schopná kvůli majetku a lakotě provést? Odpovím si dám - cokoli. Třeba i zabít. A ne jednou!Pavlína Mourkováje zde naprosto uvěřitelná a já ji už v dětství nesnášel, měl jsem za to že je taková i ve skutečnosti, tak moc jsem ji tuhle rolisežral! Málo pochopitelné je pak stanovisko jejího manžela hospodskéhoPetra Štěpánka, který je jaksi nečinný, ale jsme u dětské pohádky, ne u dramatu pro dospělé, takže šlapu na brzdu... Jak nám ukážeStanislav Zindulka, cholerici a snad i duševně nemocní jedinci se zhusta vyskytují i v lidových bájích a příbězích, stejně tak sexu a půvabuchtiví borečci kteří dělajíramenakdyž se chtějí dostat pod sukně, aby se následně ukázalo že jsou to obyčejní slaboši když na ně někdo uděláBU BU BU, vizJirka Langmajer. Nejslabší částí inscenace je podvodní království rusalek, ale tam to asi jinak ani nešlo,režisérkase s tím vypořádala dobře a já nemůžu než udělit plný počet bodů.