Bakaláři (1972)

Bakaláři jsou kultovní cyklus krátkých povídek různorodé kvality. Některé jsou úžasné od začátku do konce. Jiné nestojí za nic, ale poslední minuta svým vyvrcholením to celé změní. A další jsou úplně marné. Stejně jako tomu bývá v jakýchkoliv povídkách. Tyhle přece mají v sobě něco svého, a to ten svůj kult. Ty slavné československé herce, kteří v nich hráli a především to retro, které na vás dýchne z každého dílu. [4212. hodnocení, 48. komentář, 72%]

Sbírka televizních miniatur, obsahující jak klenoty české televizní povídky tak bezcennou televizní šmíru. Někdy tu herecká elita rozehraje velkolepý koncert na zcela banální téma, jindy se jen pokouší popasovat s tématem u něhož není co hrát. Každopádně v souboji s dnešní televizní tvorbou (nebo pokusem o resuscitaci cyklu koncem tisíciletí) ovšem i ty nejslabší kousky vítězí na celé čáře. Současně to dnes funguje jako neocenitelné svědectví a kronika obyčejného života v letech sedmdesátých a osmdesátých. Některé kousky bez lítosti zahodím, ale některé si založím do sbírky a rád se jimi za čas znovu pokochám.

Bakaláře jsem milovala a vždycky se na ně těšila. Měla jsem je ale vždycky za odměnu a musela si je zasloužit. No snažila jsem se,ale hodněkrát je neviděla. Což jsem obrečela a snažila se polepšit. Líbilo se mi jak uváděl Menšík jednotlivé epizody a na konci položil brýle a ta závěrečná hudba byla klasická.

Bakaláři..klasika, kde účinkovali všechny filmové a TV hvězdy té doby.některé vyloženě skvělé díly, které by si zasloužily celovečerák střídaly slabší a některé byly evidentně vycucané z prstu.Nejstrašnější, co jsem viděl byl příběh Stolička, opravdu odpad,ale to byla výjímka.Dnes už by se takový formát vysílat nemohl, protože při dnešní nekvalitě herců a rychlosti natáčení by to byl asi nekoukatelný hnůj.

Přes ten původní Horníčkův nápad, diváckou oblíbenost i nemálo skutečně dobrých epizodekplatí Bakaláři za projekt nakonec veskrze průměrný, když na Kavkách nebyli schopni ani udržet kvalitu, protože jednotlivé dílky nezřídka svěřovali do pracek neskutečným patlalům, tak ani včas přestat..O tom, jak projekt nakonec zkoušeli znovu dojit coby porevoluční Trapasy, které se staly trapasem nakonec pouze řemeslným, ani netřeba psát.. Veliká potíž celého konceptu tkví navíc ve skutečnosti, že náměty diváků často ani neměly vůbec co nabídnout, díky čemuž se v rámci zadaného tématu zpracovávaly historky tak prázdné, tupé či nevkusné, že by jim důstojnou podobu prostřednictvím vhodně dofabulovaného či poupraveného scénáře nedokázaly vtisknout ani větší kabrňáci než třeba takový nesmírně přeceňovaný mistr floskulí Jaroslav Dietl, díky čemuž vzniklo tolik odpudivých kraťasů, že by se jeden při jejich sledování studem malém pozvracel.. A taknakonec lze vlastně jako jedinou pozitivní konstantu Bakalářů vidět pouze osobu Vladimíra Menšíka, ať už v pozici moderátora coby symbolicky jedinečného vypravěče, či přímo hereckého účastníka jednotlivých příběhů, které mnohdy právě svým mistrovským darem improvizace dokázal učinit koukatelnými, často i přímo jako typické one-man show skvostnými..