Zní to jako láska (2021)

Zlín 2/2. I ten nejméně náročný divák musí vidět tu kupu kýče, vykrádání a hraní si na nějaký příběh. Netflix v kvalitě tvorby polevil a nastavil laťku na úroveň podprůměrného konzumera reklam a braků. Ale vzhledem k tomu, že zde byla dobrá muzika, celkem atraktivní herci a já neměl nic jiného v autobuse po ruce, tak musím být spokojený alespoň s něčím, co neurazí. Já se necítil nějak kulturně, emočně, či artisticky obohacen, ale ani neznechucen, což bylo milé zjištění.

U těchhle filmů je důležité moct si oblíbit postavy, sympatizovat s nimi, soucítit, chápat je a fandit jim. Máme tři hlavní postavy - Maca, Asigay, Divná. Nejzajímavější byla určitě Asigay, protože jako jediná z nich byla postavena před situaci, která se musí vyřešit velkou životní změnou a přijetí sama sebe a ne se jen zbavit svých dětinských dilemat. Musela si projít vývojem. Zároveň ale byla nejvíc upozaděná, což je škoda. Maca je přesně ten typ postavy, u které se děsím, co zase provede a zpacká a nesouhlasila jsem v podstatě se vším co udělala, navíc při tom nebyla ani zábavná, ani milá, jen otravná a trapná. Stačilo prostě jen jít dál, nemusela přehodnotit svou budoucnost, nemusela měnit svou osobnost. A slečna Divná? Ta byla prostě jen divná. Mrtvý jsou mrtvý, pokud to nechápe, stačí psychiatr. Rozhodně až příliš dlouhé, tak dvacet minutek by na celý film klidně stačilo. Mužské postavy nezajímavé. Nejlepší je na filmu rozhodně sexy španělština, kterou poslouchám moc ráda a Algo Está Cambiando od Bomba Estéreo.

Zatím jednoznačně nejslabší film M. Valverde, vedle něhož se i ta blbostMelissa P.(v níž si zahrála v 18 letech; btw. oba filmy mají společné to, že jsou filmovou adaptací knižní předlohy) jeví ještě snesitelně - můj osobní názor je, že Netflix prostě romantické komedie neumí, respektive narazit v té nadprodukci na něco slušnějšího je pomalu zázrak. I když tady je prostě asi problém už předloze, podle které to bylo natočeno - film sděluje až v samém závěru, že byl natočený podle románů Elísabet Benavent, což je 37 letá španělská autorka pokleslého čtiva pro ženy - a jsme doma, neboť z hovna bič neupleteš, jak říká (a upleteš-li, stejně jím nezapráskáš). Osobně mám na podobnou brakovou produkci, která ani nezastírá, že je natočená primárně pro ženské publikum, skoro až alergii - Maca nám v závěru sděluje (prostřednictvím otravného voiceoveru, bez něhož by se ten film samozřejmě neobešel) následující poznatek, k němu došla: "Teď vím, že láska nemusí bolet. Teď vím, že se musíš napřed naučit milovat sebe. Teprve pak můžeš být opravdu připravená(sic!)milovat..." Nádhera, kvůli tomu fakt stálo za to věnovat tomu 110 minut svého života, aby se člověk dozvěděl takové hluboké moudro! Film ovšem není nesnesitelný jenom voiceoverem či povrchností, s níž jsou vykresleny jednotlivé postavy, ale také zcizujícími promluvami hlavní hrdinky do kamery (klidně i během sexu v autě), což je tak ohraný filmařský postup, který jsme už viděli stokrát jinde, až to bolí (vrcholu nesnesitelnosti to podle mě dosáhne v 63. minutě, kdy Maca pronese do kamery: "Kdyby šlo o romantickou komedii, začal by teď pořádnej liják", a samozřejmě vzápětí skutečně začne silně pršet - vážně tohle ještě někomu přijde dneska filmařsky zajímavé?). Nesnesitelný mi přišel i 40 letý (!) Álex González, který je zde herecky naprosto tragický a k Valverde se zoufale nehodící, a vůbec, já už prostě nechci vidět žádné další filmy, kde mají ženy smůlu na muže a řeší to s kamarádkami u vína, aby se pak samozřejmě pohádaly, když si řeknou pravdu do očí, a kde se vyskytují postavy zženštilých gayů a nafrněných influencerek a kde hlavní postavě spadne do klína pracovní nabídka v Paříži a kde zní ohrané písně jakoDancing in the Moonlightod Toploader neboI Love Itod Icona Pop (byť mi přijde, že špatný soundtrack je asi to poslední, co by mi na tom filmu vadilo - silně iritující je na něm totiž i jeho odtrženost od reality - žádná z postav zde nemusí řešit peníze, řeší se jenom vztahy, a celé to končí tak - SPOILER ALERT - že se všechny 3 kamarádky nezávisle na sobě rozhodnou, že jim bez jejich mužských protějšků bude líp a opustí je - omg, kde jsou ty starý dobrý časy, kdy romantická komedie byla o tom, držet po celý film ústřední dvojici od sebe, aby si v závěru padli do náruče! Osobně mě až překvapilo, jak mi to celé připomínalo stupidní české komedie z poslední doby, nad jejichž obdobnou odtržeností od reality si pravidelně zoufám - kupříkladu scéna, v níž Maca přijde znemožnit Lea před jeho studenty na jeho přednášku o lásce v literatuře, mi až nápadně připomínala takřka identickou scénu z té Zahrádkovy sračkyChlap na střídačku, a připomínek jiných českých stupidních komedií z poslední doby by se zde našlo daleko víc. Vážně mě netěšilo na to koukat a María Valverde má za sebou rozhodně lepší romantické komedie, než je tahle nevtipná scenáristická slátanina, které je lepší obloukem se vyhnout.

Výplach. Dosť škaredá feministická ženská oslavuje svoj spôsob života, to znamená nebyť v páre, ale nezáväzne si šukať, tak to sama nazve, zároveň sa chváli ako „kedysi bola mokrá až za ušami“. Takéto zvratky sa dnes točia a obalia pod žáner „romantická komédia“.  Pokračuje to malým angažovaním teplého tvorstva, čo je v tejto odpadovej produkcii už nutnosťou. Vrcholom je predstavenia takmer soft porna pri trojke, kedy si to rozdávajú dve ženy a pri nich chlap. Netflix posúva hranice zvrhlosti stále nižšie a na obrazovky aj detí prináša prahsprostú pudovosť.

Romantická komédia, kde pochválim najmä záver, kde konečne tuším hlavná predstaviteľka pochopila o čom život je a to byť spokojný sám so sebou - vo všetkých oblastiach života. Bolo pár úsmevných momentov, ale viac film asi ani nepriniesol.