Zmizení Josefa Mengeleho (2025)

Nedávno se nás snažil přesvědčil o tom že je zcela jasně nevinný Göring ve skvělém provedení Russella Crowa a teď se dostalo na další podobné hov... těžkou váhu, ztělesnění osvětimské hrůzy Josef Mengele. Opět mě ve filmu baví scény, ve kterých se snaží svalovat vinu na druhé, na systém, na Hitlera a on vlastně že je zcela nevinný. Rovněž je působivé si uvědomit, že pro takto těžkého zločince, na kterého svět nikdy nezapomene a po kterém pátrá celý Izrael není vůbec jednoduché vycházet mezi lidi, stále se otáčet přes rameno, nervózně pozorovat okolí. Každopádně snímek je rozhodně působivý a pro milovníky historie se jedná prakticky o nutnost jej vidět. 70%

Je super, že se scénáristé a režiséři poslední roky věnují i docela náročným politicko-historickým látkám. Jako třeba v případě Zóny zájmu je to absolutní banger, jako třeba v případě Čaroděje z Kremlu lehce nadprůměrná podívaná. Příběh Josefa Mengeleho situovaný do doby hlavně po válce a jeho útěku do Jižní Ameriky byl dlouho blízký tomu druhému, ale emočně nabitá střední část s epickou barevnou vsuvkou jinak černobílého filmu, jej výrazně povýšila. Ne snad úplně na úroveň Zóny zájmu, ale na úroveň, kdy se nebojím nasolit čtyři oriony. Ono těch důvodů je víc, třeba výkon Augusta Diehla, nijak nehodnotící způsob vyprávění i vlastně ústy syna položení palčivých základních otázek s vévodícím PROČ? Krásně vykreslená je paranoia vlastně kohokoliv z nacistických uprchlíků, lovených Mosadem. Takže jo, tohle je zase nadprůměr, až mě to překvapilo...

Je to síce festivalový art (dej ustupuje forme, 95% stopáže je čiernobielych, pomalé tempo), no našťastie stráviteľný aj pre bežného diváka a spätne musím povedať, že aj pomerne kvalitný životopis, ktorý šiel psychologickou cestou a snažil sa rozpitvať aký Mengele naozaj bol. Páčilo sa mi, že film prezentuje rôzne časové úseky z Mengeleho života (úplny koniec kde je zatrpknutým starcom, Osvienčim, schovávanie sa tesne po vojne, presuny), pričom v každom z období Mengeleho trápi (či teší) voľačo iné. Pochvalu zaslúži kamera a celkovo tech. stránka, ale hlavne August Diehl, ktorý zahral Mengeleho fantasticky. Veľmi originálne bolo využitie farebného filmu na vykreslenie jediného obdobia kedy bol Mengele šťastný a na ktoré s láskou spomína. Neznie to síce príliš inovatívne, keď je ale týmto obdobím pôsobenie v Osvienčime so zabíjaním, mučením a nehumánnymi pokusmi na tisícoch ľuďoch, tak je to hneď o inom. Fascinovala ma absolútna absencia citu či sebareflexie u Mengeleho (žiadny pocit viny aj po rokoch) i fanatické  presvedčenie o správnosti nacizmu ako ideológie aj po toľkých rokoch po vojne. Výborné boli scény ako: rozhovor so synom, obdobie paranoje a strachu z dolapenia na úteku, scénka na farme s Maďarom a jeho rodinou či spomínané sekvencie z Osvienčimu. Fascinujúci pohľad na človeka, ktorý by sa dal popísať aj ako číre zlo a na to, ako to videl a cítil on. Jediné čo môže tešiť, že aj keď sa spravodlivosti Mengele nedočkal, život na úteku nebol prechádzkou ružovou záhradou a časom sa zo strachu z dolapenia dostavil stres, hnev i paranoja a na staré kolená to bol naozaj smutný pohľad na jeho život. 75% a film si určite ešte niekedy zopakujem.

Místy zbytečně doslovný, explicitně samoúčelný a balancující na klišovitém zobrazování nacistů. V celkovém pohledu jde přesto o fascinující portrét nechvalně proslulého lékaře v exilu. Tíživé černobílé drama zobrazující Josefa Mengeleho jako člověka, pro kterého trestem nebylo odhalení, ale kontinuální strach z odhalení.Více.

Čiernobiela monotónna súčasnosť, radostné farebné spomienky na Auschwitz.Mengeleho zmiznutieukazuje trocha inú formu vyrovnávania sa s dejinami, tentokrát z pohľadu nacistického Anjela smrti ktorý v sebe nemá ani štipku ľútosti. Len horkosť a strach z Mosadu.        Výborná kamera s dlhými vygradovanými zábermi, výborní herci ale aj zbytočná polhodina navyše uberajúca z dynamiky a údernosti.80 %