Blue Moon (2025)

Uf, tohle bylo teda protrpěný. Mě obvykle baví filmy ze zákulisí starého Hollywoodu, stejně tak s Linklaterem jsem měl zatím jen pozitivní zkušenosti. Blue Moon je ale ukrutně nudná konverzačka, kde poslouchat rádoby hluboký snobský blábolení Hawkeho slizouna mě přestalo bavit asi po deseti minutách a těch pár dobrých filmových referencí to už nemělo šanci zachránit.

Ethan Hawke nesleze z plátna a doslova se prokecá celým filmem. Jeho nominaci na Oscara se vůbec nedivím a vlastně jeho herectví oceňuji o to víc, jelikož dialogy filmu se pohybují na hraně banality až otravnosti. Navzdory tomu Hawke svou roli zvládl s grácií. I tak má film ale tendenci nudit a diváka probudí až silná emoční scéna ke konci filmu. Jak jsem se na tenhle Linklaterův kus těšil, byl jsem nakonec poněkud zklamán.

Film natočený skutečně jen a jen pro velmi okrajové cílové publikum, k němuž já osobně mám ovšem dál než ke koupi Facebooku od Marka Zuckerberga. Ano, jistě zde nemohu v žádném případě popřít vážně výrazný výkon Ethana Hawka v ústřední roli, stejně tak jako pozitivní přínos v podobě přítomnosti sympatického Cannavala a krásné Qualley, to je ale naprosto vše, co bych mohl zmínit ve smyslu toho, že mě alespoň nějak zaujalo. Jinak bohužel ale nemohu v souvislosti s Blue Moon konstatovat nic jiného, než že jsem při tom nějakých těch sto minut pouze nezřízeně trpěl a prožíval nesnesitelná muka. Obsah této podívané totiž tvoří jen sled bambilionu slov, plynoucích lavinovitým způsobem z úst krajně nesympatické hlavní postavy, kterou nejen že neznám, ale její zpracování je zde prostě vážně dehonestující, takže toho chlapíka, textaře Lorenza Harta, jsem po celou dobu upřímně nesnášel, význam jeho slov, vět a myšlenek mi přišel naprosto cizí, prázdný a absolutně nezáživný, po celou dobu řeší, s prominutím, ale nemohu jinak, jen ukrutný hovna, a tváří se přitom tak sotisfikovaně, až by mu nejeden musel dát s chutí facáka. Sorry, já v tom ale zkrátka vážně nenašel naprosto žádný smysl, prostě jen chlapík v tvůrčí krizi otravuje ostatní postavy a zároveň i diváky, a pointa z toho žádná. Já jsem ale tak trochu tušil, že to nebude podívaná pro člověka, který na lavičce v parku nečte básně, aby je pak následně mohl spolu s dalšími podobnými erudovanými individui v kavárně rozebírat a dostat se pomocí verše po verši k podstatě života brouka. Takže je to stylové, je to skvěle zahrané, je to atmosférické, ale především, pro běžného konzumenta je to absolutně nestravitelné a nesnesitelné. Za Hawkeho výkon 1*, jinak čistý Odpad!

Je to strašně ukecané a komorní. Ale je to také zajímavý film o zajímavém člověku. Velmi nadaném a velmi svérazném, který zanechal na tomto světě mnoho krásných věcích. Blue Moon  je nádherná skladba a jsem rád, že jsem měl možnost alespoň skrze tento film poznat člověčenství možná postavou malého, ale uměním slova nesmírně velkého muže.

Někteří by tento film mohli označit za nudný, ale divákovu pozornost si udržuje především skvělý herecký výkon Ethana Hawka v kombinaci s dobře napsaným scénářem. Celý film působí jako divadelní hra, která ožila na velkém plátně. Odehrává se v jediném baru, ale děj se odvíjí prostřednictvím rozhovorů s různými postavami, z nichž každá je výstředná svým způsobem. Lorenz Harz na sklonku života se upíná ke svým minulým úspěchům , ale stále více z něj zaznívá smutek z prožité slávy.