Zlodějka (2005)

Nečekala jsem, že obyčejná adaptace BBC dokáže tolik rehabilitovat můj negativní zážitek zKomorné. Protože i tatoZlodějkaje přepisem téhož románu Sarah WatersFingersmith(2002). Ale asi bylo opravdu důležité příběh vrátit do prostředí a doby, které Watersová určila. Kulturní transpozice nejsou vždycky ideálním řešením. U nás máme sice ještě problém s nevhodnou distribucí Intersonicu, ale poučený divák / čtenář si už svou kýženou cestu vždycky najde. Protože dobrých dobových lesbických dramat není nikdy dost.

Dneska jsem dočetla bezva předlohu a chtěla si dát za odměnu tuhle filmovou adaptaci. No, sice obě herečky Maud i Sue jsou skvěle obsazené, i ti ostatní se dost snaží. Ale režie mohla podat mnohem lepší výkon, byť se to dalo čekat od TV filmu. Taky bych si ten film možná víc užila, kdybych knihu nečetla a nevěděla celé ty tři hodiny dopředu každý krok až do konce. Asi to příště obrátím u Špičky jazyka, kouknu na film a pak si příběh rozšířím knihou. Oceňuji však přesnost filmu, který je opravdu dost věrný románu a takhle bych si ten román dokázala představit i ve filmu. Teď se podívám na korejskou verzi Komornou, která by měla mít lepší režii a poutavější formu.

Hóóódně zajímavá a strhující sonda do života lepší, ale i nuzné odporné společnosti viktoriánské Anglie. Naprosto nesouhlasím s hellstruckem, toto je nejlepší drama z této doby, mnohem lepší než Rozum a cit nebo Pýcha a předsudek, které naopak nudily mě. Konečně film, který má příběh a je plný zvratů a ne jen bezduchého tlachání o ničem. Pojal jsem podezření, že Sarah Waters je opravdu geniální.

Docela divný film. V první části mě to docela mohutně nebavilo, pak jsem se trochu chytil, někde v půlce to začalo být docela zajímavé, ale ke konci už jsem se opět docela mohutně nudil. V příběhu je to podobné, zpočátku se docela dlouho nic neděje, jen tak zvolna poznáváme obě dívky, Maud a Sue, které spolu zpočátku zdánlivě nemají nic společného, a to spíš z pohledu Sue, potom se to rozjede, v polovině to docela nabere dech, když je Sue zavřena podfukem Richarda Riverse a Maud do blázince, opět se vracíme v některých pasážích vlastně na začátek celého příběhu z pohledu Maud, poznáváme její skutečnou povahu, ale nakonec je to tak zamotané a překombinované, že už jsem tomu nevěděl hlavu ani patu. Řekl bych, že docela zabijácká je i ta stopáž, koukat na film s titulkama tři hodiny je aspoň pro mně opravdu docela utrpení. Rozhodně by to sneslo zkrácení. Po vizuální stránce to upřímně řečeno taky žádná velká sláva nebyla, aspoň co se týká kostýmů, jsem čekal větší podívanou. A pokud bych to měl hodnotit jako film s lesbickou tematikou, tak jsem v tom nic zas tak mimořádného nenašel, nicméně herecké výkony hlavní dvojice, Elaine Cassidy a Sally Hawkins, byly velmi dobré. Pokud by to nebylo tak nechutně dlouhý, možná bych si to pro lepší pochopení pustil někdy znova, ale tři hodiny znovu fakt ne, je mi líto...rozhoduju se někde mezi 3 nebo 4*, ale jelikož 4 dávám tam, kdy chci fim vidět znova, tak zůstanu u slušných třech.

Nebol to film podľa môjho gusta, ale dokázal som ho bez ujmy na zdraví dopozerať. Ukazuje príbeh z doby viktoriánskeho Anglicka. A na to, aby som dal filmu vyššie ohodnotenie by som musel poznať odpoveď na otázky: "No a čo?" Čo ešte, okrem nahliadnutia do inej doby? Čím ma obohatil tento príbeh a tento film? A keďže ma nič nenapadá, ostávam pri troch hviezdičkách.