Wallander (2008)

Kurte, jsi v pohodě? Jasně že jsem, kde jste našli tu mrtvolu? odpoví značně unaveným hlasem detektiv. Opravdu? a nechceš si vzít dnes volno? Ne, jak říkám jsem v pohodě! znovu odpoví pobledlý detektiv roztřeseným hlasem, těsně před nervovým kolapsem. Policista Kurt Wallander, živej mrtvej, často páchnoucí, co skoro nespí, když už, tak zásadně ne ve své posteli, vyšetřuje ty nejodpornější zločiny a jeho osobní život připomíná antickou tragédii. S jedinou lidskou spojkou jeho dcerou, nemůže najít společnou řeč a kolegové v práci, co aspoň trochu předstírají že existují, ho berou jako asociálního robota, co pracuje až do vyčerpání sil. Není to akční hrdina, po pár metrech se zadýchá a má mnoho slabin, ale není to žádný blbec. Samotné vyšetřování a pátrání po zločincích nijak zvlášť nevybočuje od zaběhlých kolejí detektivního žánru, ale postava Kurta Wallandera, co skvěle hraje Kenneth Branagh, je tak naplněná marností a beznadějí, že jí musíte přát úspěch nebo rychlý konec, ať už se proboha netrápí. Hvězda navíc, čistě pro hlavního hrdinu.

Škandinávci sú posledné dve desaťročia jednoznačne na špičke detektívneho žánru. Toto je opäť jeden zo seriálov, ktorí (rovnako ako kniha) to dokazuje. Napriek tomu mám v tomto prípade malú výhradu v tvorbe osobnosti hlavného hrdinu. Ten život so slzou v oku a oceľovou guľou na každej nohe nie je celkom uveriteľný (ako ma presviedča aj moja najlepšia priateľka psychologička). Natočené je to však kvalitne, čo sa týka kamery z ruky, tak tú si proste hollywood vynútil a neostáva nám dospelým nič iné, než sa s tým zmieriť. Mládež to proste miluje.

Vzhledem ke zdejšímu hodnocení velké zklamání. Vadila mi spousta klišé, ale především příšerné natahování děje - ten vztahující se pouze ke zločinu by vyšel tak na 20 minut, jenže my musíme sledovat spoustu zdržovacích záběrů a hlavně naprosto zbytečné "vedlejší linky" - vztah hrdiny a jeho otce, vztah hrdiny a jeho dcery atd. To je bohužel trend mnoha současných krimi-seriálů - osobní a rodinné problémy detektiva zabírají víc stopáže, než samotné vyšetřování. U detektivek mi vyhovuje soustředění na případ - detektiv komunikuje pouze s lidmi do zločinu zapletenými a svými kolegy, a hlavně: komunikuje s nimi pouze o případu. Když bych chtěl sledovat rodinná dramata (což moc nechci), určitě si je určitě najdu v lepším provedení, než představuje tento seriál. Ale když chci sledovat detektivku - vlastně se taky musím poohlédnout po něčem jiném, než je Wallander.

Kouzlo Wallendera je ve dvou věcech. Tou první je výkon Kennetha Branagha, který je jako vždy výborný, a tady předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů vůbec. Tou druhou je atmosféra jednotlivých případů, a to, jak dopadají na samotného Kurta. Vždy, když to vypadá, že by u Kurta mohlo dojít k nějaké pozitivní věci, tak příjde rána, která ho srazí zase o něco dolu :(. Ne všechny případy jsou na 5*, ale těch velmi kvalitních je většina, a také je tu dost scén, které ve vás budou rezonovat ještě dost dlouho (celý první díl, útok psů na kriminalistku ve třetí sérii...)

Geniální! Kombinace extrémní práce s velmi decentním náhledem do Kurtova života. Ačkoliv jde o zápletky, kriminalitu a podobně, rozpor mezi povoláním a osobním životem je to, co mě na seriálu bere nejvíc a je docela unikátní. Vidim lehkou podobnost se Sagou Noren, Kurt je tak nějak přitažlivě asociální :D.
A vůbec, celý seriál je hodně dobrý, nemám víc co dodat ❤️