Zloděj dětí (1991)

Zloděj dětí (1991) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1991
Žánr: Drama
Země: Francie, Itálie, Španělsko
Režie: Christian de Chalonge
Délka:110 min
Hodnocení:5,5/10

Sledovat Zloděj dětí online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Zloděj dětí

V Paříži žije v emigraci se svou ženou argentinský plukovník Bigua. Jelikož je sám neplodný, snaží se vybudovat náhradní rodinu tím, že v pařížských ulicích krade malé chudé chlapce. Jednoho dne ho iluzionista, jehož divadlo plukovník často navštěvuje a kterému hrozí krach, poprosí, aby se ujal i jeho dcery....

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (8)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

StaryMech ★★★☆☆

Ani napotřetí si se "Zlodějem dětí" nevím rady - superviellovská poetika mi ve filmovém podání připadá tak nějak křečovitá a laciná. A také se domnívám, že papírovou titulní postavu by stejně dobře jako MM zvládl i leckdo jiný.

Zdroj: ČSFD.cz (2023-10-09)
Rosana ★★★☆☆

Trochu úchylné téma...ale aspoň to skončilo dobře, bála jsem se, že to dopadne nějak zle.

Zdroj: ČSFD.cz (2009-03-04)
vla_kor ★★★★☆

Zvláštní film podle zvláštní literární předlohy. Ale musím říct, že jsem od začátku trnula, kdy plukovníka někdo chytí za ruku a jeho vcelku humanistické, i když umanuté úsilí, bude po právu "potrestáno".

Zdroj: ČSFD.cz (2007-05-17)
vypravěč

Již svým snímáním mimořádně tísnivý film, jehož klaustrofobní účinek dále sílí napětím mezi interiéry, potemnělými a plnými rekvizit, a uměle působícím městem, jehož ulice se zdají vést jen do hypnotického varieté, stylizovaných parků a zoologických zahrad. Ústřední postava, dokonale ztvárněná Marcellem Mastroiannim, má z každého z těchto prostředí to nejtíživější. Zčásti je marionetou, zčásti přesazeným exotickým druhem a svůj vesmír buduje ze sobě podobných exulantů. Věří, že ve věčném příšeří svého bytu naleznou domov, zatím však jen obývají jeden nekonečný sen o něm – jako on o tom, který opustil.(16.12.2024)

Zdroj: ČSFD.cz (2024-12-16)
F.W.Colqhoun

Stáří lidé jsou všude, zabrali místo dětem. Francouzi, kteří se odmítají rozmnožovat, mě odpuzují.Hlavní hrdina, argentinský veterán a hrdina Bigua, krade po Paříži děti; zdaleka nejen ty chudé, jak tvrdí oficiální text distributora. Divák odchovaný novinovými příběhy o zvrhlících, jejich sklepních schovkách a nekalých pedofilních rejdech ve mně dlouho čekal, že Mastroianniho hrdina odhalí chlípnou tvář. Titul a expozice k předčasným interpretacím jen svádí. Místo toho film kráčí docela neobvyklými snovými cestami, odkazujíc na složitost a sílu rodinných vztahů (ať už je tím společenstvím cokoliv), udivuje zvláštním soundtrackem Lluíse Llacha, obestírá se těžce melancholickou atmosférou, podobnou té z některým filmům Carlose Saury; zvláštní spřízněnost zdůrazňuje i mně nečitelný politický podtext příběhu.
Surreálnost snímku podtrhují noční a snové scény (Bigua opakovaně strašený vizí ujíždějícího kočárku zKřižníku Potěmkin).
Kromě jiného je film připomínkou nenahraditelného Mastroianniho talentu: Nenapadá mě nikdo jiný, schopný podat zloděje dětí tak, aby divák přál zdar jeho krajně podezřelému počínání.
Film, který nebylo pohodlné sledovat, ale k němuž jsme se bezděky v myšlenkách nějaký čas vracel.Nemusíš se bát, mě táta taky ukradl.(10.03.2018)

Zdroj: ČSFD.cz (2018-03-10)