Zlatý podraz (2018)

rikal jsem si, ze nepodlehnu mistnimu nizkemu hodnoceni, ale tentokrat mu musim dat za pravdu .... skutecny pribeh, skvele obsazeni, kamera, klicove okamziky dejin a jeste mam rad basket, ale stejne to nejak nefachlo ... muzeme se dohadovat, cim to bylo ... nelituju, ze jsem to konecne videl, ale uchvacen nejsem, skoda

Nepovedené, snad jenom slušně vykreslující atmosféru tehdejší doby. Znám - jako sám aktivní hráč basketbalu - jejich příběh, četl jsem o nich knihu, ale tohle je prostě nepovedené. Kdo dával dohromady dialogy - sestry Bártovy? Mladá herecká generace je špatná - a nikdo mně nevymluví, že ne. Díky koukání do Instagramu životní zkušenosti, nadhled a reálné prožití životních situací nezískáte.. Tady je v podstatě všechno špatně.....

Zajímavý námět, bohužel ale zoufale zpracován. Scénář se snaží děj vyprávět za každou cenu v chronologické posloupnosti, ale i tak se v něm nedá časově orientovat. Jsou vybrány a zařazeny scény tak, že výsledný film je zcela plytký. A nemá ani hlavu, ani patu, ani důstojný závěr, ani silné vyznění. Časté vizuální překážky v prvním plánu obrazové kompozice mne moc nebavily. Hudba působila schizofrenně. Na jednu stranu je přímo do scén zakomponovaná dobová swingová éra jako v dobových filmech. Na druhou stranu ji ale, podle mého názoru často nevhodně, doplňuje moderna. Divím se, že se film objevil v kinodistribuci, protože má po všech stránkách úroveň televizní produkce. Protože na ČSFD hodnotím jen filmové kvality, tak moje skóre zůstává hodně nízko. 24 %

Co se ve Zlatém podrazu podařilo, je navození retro atmosféry, která dýchá snad z každého záběru, ať už jde o kostýmy, hudbu, kameru... Příběh okolo basketbalových reprezentantů, o němž jsem dosud neměla tucha, je určitě také zajímavý. Jenže filmu se nějak nedaří předat ho tak, aby to diváka opravdu chytlo, skutečně se něco dozvěděl a hlavně u toho prožíval nějaké emoce. Jednotlivé události, pocity, myšlenky jsou spíše naznačené takovým klipovitým způsobem za pomoci dramatických obrazů (Majer rozbíhající se do zdi, Březina chytající míč, který padá odkudsi shůry...), které asi mají vzbudit patřičné emoce, mně to ale většinou přišlo takové ploché, někdy až zbytečně vyumělkované (a platilo to někdy i v případě dialogů). Herci se snažili (a vypadali dobře, nejen když hráli košíkovou, takže i bylo na co-koho se dívat:D). Trochu jsem čekala, že láska hlavního hrdiny bude mít v příběhu více prostoru, spolu s ní přijdou nějaké výraznější zvraty, které zamíchají dějem. To se tak úplně nestalo, objevila se, zmizela, zase objevila - docela škoda, možná to mělo potenciál snímku dodat více "šťávy". Celkově bych Zlatý podraz zhodnotila jako takový pěkně natočený film o zajímavém skutečném příběhu se slušnými herci, který vás ale asi nějak více nestrhne, nezasáhne. Lepší tři hvězdy a 60 %. P. S. Moc děkuji tomu mysliteli, který strčil snímek na VOYO bez titulků v pasážích, kde se hovořilo francouzsky (prakticky veškeré scény Březiny a Volny). Ještě, že existuje i iVysílání, kde byli šikovnější.

Celý film je podaný ako ubližovanie nadaným športovcom kvôli dobe, ktorá bola nemilostivá voči... voči komu? Nežil som v tej dobe a tak nebudem písať zbytočne somariny. Ale celé to podanie mi príde právé ten kameň úrazu tohto filmu. Áno scéna, kde je ukázana prehra so ZSSR o jeden bod je srdcervúca, ale  v roku 1947 sa konali ME v basketbale v Prahe a nováčik zo ZSSR nás porazil vo finále 56:37. Chápem, že pre dramtizáciu sa urobí viacero úprav, len tu to ide všetko jedným smerom. Škoda, že nedokážeme natočiť niečo také akoMontevideo, cesta za snem (2010)