Místa (2014)

Byl by to bolestný pohled, kdyby si divák uvědomil, že se jedná o současnou generaci. Jenže děj filmu se odehrává v 90. letech a v těch bylo možné bohužel cokoli. Ačkoli je pravda, že se současnými mladými to nevypadá líp. Otec Anny je takový klasický místní mafián, kterých v té době bylo plno. A nemyslím si, že by si neuměl s mladíky poradit účinněji hned od počátku. Dva kluci, jedna holka a kopec nudy. A pak? Oni se místy něco děje, ale místy taky ne. Mladí lidé chtějí žít, ale vlastně nemají představu jak. Je to tak nějak výpověď i o dnešní době, ale jako by se Radim Špaček bál, aby si příliš neurazil současné diváky. Ti totiž mají hodně plánů a možností, které jim přináší elektronická doba. Místa je film, který popisuje trochu 90., trochu mladické touhy po nezávislosti a trochu ode všeho... Herci v něm hrají kvalitní, ale otázkou je, zda se člověk na tento film chce dívat víckrát. Já mám jistotu, že ne.

Dokud se Místa tváří jako další bloudění mladých lidí na začátku dospělosti, tak jde o snesitelnou podívanou, kterou znepříjemňují pouze dialogy, jenž tahají za uši. Poté se však přidají rodiče se svými hříchy z minulosti a celé to začne drhnout. Rádoby mafiánská linka je pak už jen hřebíčkem do rakve.

45% se z vás fakt poseru. Přecool dialogy a to, že klíčové body děje se (ne)ukazují zastřeně a mimochodem je tvůrčí záměr. Je to konceptuálně uchopený příběh. Kdyby byl víc v kontrastu s normálnějšíma reakcema hned by nám hodnocení vyskočilo že? Víte co, až se jednou za tim svym filmovym životem otočíte a uvidíte jen pár banálních keců, nebude to příjemný pocit.

Typická ukázka filmu, u kterého divák cítí, že měli tvůrci potřebu sdělit něco velkého a nadčasového - ale bohužel tentýž divák to z filmu nemá šanci poznat či vydedukovat. Pokud tedy není jasnovidec. Může jen tušit - a nebo někde hledat nějaké vysvětlení tvůrců. Tři teenageři se plácají životem, jeden otec je alkoholik, druhý otec je mafiánský grázl, třetí je neznámý. Matka se zjeví jen jedna, a asi na tři minuty. Plus dědeček, co byl nejspíš estébák nebo tak něco, a je na to i v důchodu hrdý. Děj se víceméně nekoná - ústřední trojice se tak nějak poflakuje a jezdí na výlety. Zpočátku jsou dialogy i sexuální tápání zajímavé, ale brzo by to alespoň nějaký vývoj chtělo. Pokud se u toho někdo nechce nudit, může si užít skvělou atmosféru, skvělé herce, výtečnou kameru i atraktivní lokace, a moc pěkná je i hudba... ale na závěr stejně zůstává podivné prázdno, že jsme se stejně nedozvěděli, jak to bylo, a to, že největší gauner dostal, co mu asi patřilo, na happy end bohužel nestačí...

V tomhle filmu jsem si zahrál malou roličku punkera, byla to scéna kde jsem na koncertě. Tuhle scénu jsme natáčeli několikrát, točila se v Ústí nad Labem, bylo to v jednom klubu. Na place byli všichni tři mladý herci - Vladimír Polívka, Johana Matoušková a Jan Cina. Si pamatuju jak mi v šatně Jan Cina ještě chválil moje creeper boty z Lucky Hazzardu :D Samozřejmě že ve filmu jsem měl jiný, co mi půjčili v šatně a ty byli strašný, ty mě tak tlačily na nohy že mě to už sralo, ale natáčení mě bavilo, tak jsem to musel vydržet, to je jasný. S Johanou Matouškovou jsem prohodil pár slov, pokecali jsme. S ní jsem měl právě tu scénu kde mě zabrala kamera :) Když jsem odcházel z natáčení domů, ještě mě zdravil hlavní představitel filmu Vladimír Polívka. Režisér Radim Špaček byl v pohodě rejža, ještě jsem mu řekl že jsem ho viděl ve filmu Karla Kachyňi - Blázni a děvčátka a že to bylo dobrý a on mi poděkoval. Jsem rád že mě dali do týhle scény i když jsem tam jenom na pár vteřin, ale rád jsem se pak viděl v kině na velkém plátně. Natáčení byla příjemná spolupráce a moc dobrá zkušenost a jsem za to rád. Dostal jsem se k tomu přes jednoho týpka co je taky herec, dřív to byl zpěvák punkových kapel. Byl to herec Vladimír Škultéty. Po natáčení mi zaplatili za roli a ještě mi dali peníze na zpáteční cestu na vlak do Prahy. Celkově mě film bavil i když je to tam místama v některých scénách nudný. Bohužel to byl propadák a film ani nevydali na DVD. Ale na to natáčení moc rád vzpomínám, moje první zkušenost s filmem a na to se nezapomíná.