Zkouška kvality (1989)

Koncem osmdesátých let se už v televizní tvorbě sice pomaloučku začalo objevovat určité uvolnění, avšak přesto ještě stále přetrvávaly stopy tradiční dramaturgie. Ta se často opírala o pevné tvůrčí šablony, zdůrazňující poctivost a morálku jako základní hodnoty společnosti. V tomto kontextu přišla scénáristka a režisérka Miroslava Valová s projektem, který se zabývá pracovní zodpovědností na příkladu lékárenského prostředí. Na první pohled může jít o zdánlivě banální téma, avšak jak dobře vědí lékárníci, i sebemenší chyba při přípravě léků může mít fatální následky. Hlavním motivem filmu je proto boj s alibismem, který obzvlášť v této oblasti nemá místo. Formát televizního filmu je převážně konverzační, odehrává se především ve studiovém prostředí, s občasnými výlety do exteriérů. Přestože jsou herecké výkony profesionální a přesvědčivé, celkový dojem filmu zůstává trochu plošný. Snahy o dramatizaci příběhu jsou omezovány jednoduchou strukturou a skromným rozpočtem, což se podepisuje na jeho emocionálním dopadu. Výsledkem je dílo, které sice nese důležité poselství o odpovědnosti a morálce, ale v takovémto televizním formátu nepůsobí tak výrazně či zapamatovatelně. Přesto je zajímavé jako svědectví doby a ukázka snahy o hlubší témata v rámci tehdejších produkčních možností.

Schematické, neživé, ale jako studie vztahů a charakterů poznamenaných ohýbáním pravidel i hřbetů vlastně proč ne. Samozřejmě se to v podstatě nedá považovat za film, viděl jsem spíš rozhlasovou hru s obrázky. Celá inscenace stojí dle očekávání hlavně na Vinklářovi, kterému zdatně sekunduje přede všemi Věra Kubánková, a dokonce ani ten Knop tu není obvyklým způsobem nesnesitelný (narozdíl od Beneše, ten se nezapřel).

Nevěrohodné... Fakt by někdo objížděl v noci čtyři pacoše kvůli něčemu, co nemůže uškodit? A na malou lékárnu docela přezaměstnanost, ne? A proč jsou všichni hysteričtí, jako kdyby ve městě vypukla ebola? Dialogy, co totálně šustí papírem... Logické lapsy. No, fakt blbý, no... Škoda tak kvalitních herců v tak nekvalitní inscenaci...

Coz o to namet filmu a herecke obsazeni i vlastne ta atmosfera jsou super. Ale cele je to takove priserne rozlitane, porad jen nekdo nekam jede/jde, vola...popr se budi a opet nekam jde. Nejhrosi na tom je, ze se vlastne nic moc nestalo. Peroxid problem ukaze jen na problematickeho pracovnika...kteryje zde zahran mistrovksy.

Československá televizní inscenace z prostředí venkovské lékárny, kde došlo k chybě, neboť místo destilované vody byl do léku přimíchán slabý roztok peroxidu. Ačkoli tato kombinace nebyla životu nebezpečná, rozhodl se vedoucí lékárny Sychra (J. Vinklář) nalézt všechny zákazníky, kteří si přípravek zakoupili a vyměnit ho za správný. Během této noční akce se divák společně s Vinklářem seznamuje s charaktery jednotlivých zaměstnanců lékárny a způsobem, jakým si plní své povinnosti. Zkouška kvality z názvu snímku totiž nepopisuje jakost nějakého materiálu či chemické látky, nýbrž právě zkoušku odolnosti zaměstnanců proti stresu v mimořádných událostech a ochotu udělat pro kolektiv něco navíc. Nejvíce amorálnosti ve svém charakteru projevil J. Štěpnička, namyšlený a sobecký lékárník, který si dělal naděje na vedoucí pozici a který raději trávil noc v lékárně, zatímco jeho kolegové objížděli pacienty. Další výraznou osobou v této inscenaci byla V. Kubánková, starší lékárnice, jejíž syn začínal vztah se Štěpničkovou dcerou, což otec nelibě nesl. Dále se ve filmu M. Valové objevil povrchní V. Beneš, který onu chybu s peroxidem způsobil, své provinění se nejdříve snažil hodit na někoho jiného a přiznal se k němu, až když na něho poukázala jeho kolegyně. V menší roli se ukázal i V. Knop, který zahořel láskou ke své kolegyni J. Pokorné, jež opět nevybočila ze svého standartního a nezajímavého ztvárnění ublížené a zachmuřené ženy. Jedná se o jednu z mnoha zapomenutých televizních inscenací, které byly natočeny v 80. a 90. letech, nemám dojem, že by se v ní objevilo něco mimořádného, přesto mám podobné snímky dlouhodobě v oblibě a s klidným svědomím uděluji průměrné hodnocení.