Život před sebou (2020)

Film stojí především na mimořádném výkonu Sophie Loren, která se po delší pauze vrátila na plátno s velkou dávkou přirozenosti a lidskosti. Její postava Madame Rosy působí autenticky, křehce i silně zároveň, a dokáže zasáhnout bez zbytečného patosu. Vztah mezi Rosou a chlapcem Momoem je vystavěn postupně a uvěřitelně, takže jeho vývoj působí přirozeně a emotivně. Režisér Edoardo Ponti se opírá o komorní vyprávění a klidné tempo, které dává prostor emocím i detailům. Film se nesnaží šokovat, ale spíš nenápadně vtahuje a nechává příběh doznívat. Atmosféru podtrhuje i vizuální styl a prostředí jihoitalského města, které dodává snímku věrohodnost a melancholickou náladu. Film ukazuje soužití různých náboženských skupin, které se musí okolnostem přizpůsobit. Zaujala mě věta, kterou pronesl obchodník Hamil:„Dřív jsem prodával koberce a staré knihy, dnes prodávám plasty“.Což dobře vystihuje palčivé problémy dnešní doby. A závěr filmu se u mě neobešel bez slz.

Netflix se rozhodl „zprznit“ další knižní předlohu svým moderním pojetím a zvrácenými prvky dnešní doby. Ono multi-kulti už bylo i ve starší verzi tohopříběhuz roku 1977 se  Simone Signoret v hlavní roli. Nicméně tam měl malý Momo alespoň trochu charisma, těžký život od dětství, umělecké vlohy a vcelku dobré srdce. Zde máme jakéhosi migrantského sirotka, který krade/ kšeftuje s drogami, charisma nulové…Sophia Loren byla a je pořád dobrá herečka, nicméně si zasloužila důstojnější rozloučení, než tenhle obrovský přešlap. Chápu, že věk nezastavíš (podala vcelku dobrý výkon), ale tato verze příběhu se mi prostě vůbec nelíbila. Možná proto, že jsem jako první viděl právě film z roku 1977 a ani ten na mě zrovna dvakrát skvělý dojem neudělal.

Příběh staré ženy, která, coby Židovka, zažila na vlastní kůži krutost nacistů za války a na stará kolena se stará o děti bez domova... Takový vcelku obyčejný citlivý příběh o lidskosti, vzájemné lidské soudržnosti, toleranci a odpuštění, se skvělou a charismatickou Sophií Loren a krásnou hudbou. 70 %.

Mám pro nevšední a málo pravděpodobné vztahy slabost, takže už jen protnutí života pomalu blížícího se ke konci s životem, který sotva začal mě dojímá. Sophia Loren je navíc úžasná a její osobnost je natolik silná, že se na ní dá vystavět film bez pořádného příběhu. Osobně tam ani nevidím ambice jakkoliv vztah starší dámy a malého klučiny zveličovat nebo ho dělat důležitějším, než za tak krátkou dobu mohl být. Láska a pochopení zkrátka může přijít kdykoliv, a to v jakékoliv míře. Z filmu nemám ani tak zážitek, jako spíš pocit. Nijak hluboký, ale docela hezký. Slabší 4*

Lol, už začiatok mi ukázal, že toto nebude ten film. Zvyšok to len potvrdzoval. Lorenka neni u mne top, nie som tak starý aby som si ju išiel, malý cigán bol na facku a celkovo, produkt modernej talianskej kinematografie. Transky, imigranti, nepokoje, velke gestá, ukričanosť, holokaust, ako inak. No proste nie. A to len kvôli jednej pesníčke. ODPAD!