Záhadná bouře (2018)

Tento počin som si celkom užil, ako fanúšik podobných krimi-fantasy "mindfuckov" s tematikou cestovania časom, som si mierne krochkal blahom. V celku jednoducho dobre vykonštruovaný príbeh, zaujímavé postavy, dobré herecké výkony, nie je to až také komplikované aby sa v tom človek na plno stratil ale zároveň to našlo tú správnu rovnováhu mystickosti a záhady. Na pomery NF, naozaj dobré, a v skutku veľmi dobré zaobchádzanie s fluidnou časovou líniou, nie, ako v napr. tom stupídnom Looperovi (Ruin Johnson je hlupákova predstava, ako by mal vyzerať inteligentný človek, ktorý vie písať dobré scenáre). Suma sumárum: ak ste podobne, ako ja, fanúšikom takýchto filmov, určite nebudete sklamaný, keďže som od daného režiséra videl zatiaľ len tento film, určite ma to nalákalo pozrieť si aj jeho ostatné.

Je listopad 1989, v Berlíně se bourá zeď, rozdělující dva světy a nad Španělskem zuří podivná bouře. V tento den je malý chlapec svědkem vraždy v domě sousedů a tato událost rozjíždí kolotoč spletitých mindfucků, časoprostorových přesunů a zvratů, z nichž režisér a scénárista Oriol Paulo vytvořil smysl dávající (s jistou tolerancí), nesmírně vzrušující a napínavou podívanou. Skvělá zábava. Oriol Paulo mne již po několikáté dokázal nadchnout - přidávám si ho do své topky. 80 %.

Hrátky s časoprostorem jsou ošemetná záležitost. Pro diváky odkojené kvalitním sci-fi a navíc vyznávající třeba teorii strun, která se snaží sjednotit obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku, mám radu. Tvůrci se do žánru sci-fi necpou a nemají ambice poučovat o kvantové fyzice.Doporučuji tedy přistoupit na pravidla hry scénáristů a Záhadnou bouři si užít jako balíček romantiky, thrilleru a fantasy. A podotýkám, že je to balíček velmi vkusně zabalený, vizuál je skvělý už jen kvůli nesmyslně krásné Adrianě Ugarte a jeho obsah je zručně poskládaný. Není extra originální, ale současně je příjemně složitý...vyžaduje trochu vyšší míru pozornosti, než je běžné u většiny amerických prostoducháren. Celá ta "fantasy složka" pomohla vytvořit situace, které jsou zajímavě podané, důsledek změny minulosti je velmi osobní a asi se nenajde divák, který by nechápal, čím Vera prochází. Líbilo se mi to. Včetně té romantické složky. Když půjdu cestou srovnání, tak to bylo o dost propracovanější nežFrekvence, méně okázalé nežOsudový doteka více komplexní než třebaV měsíčním světle. Vlastně ani nevím, proč dávám jen 4*, když mám tak málo důvodů, proč si stěžovat. Už vím, v samotném závěru byla Veřina výprava na jatka dost přeshaluz. To setkání šlo zařídit jinak. Ale jinak velká spokojenost, už se těším naContratiempo.

"Čekal jsem všechno, ale toto ne."■ Docela dilema, jestli tři nebo čtyři hvězdy. Je to dobré, ale cítím určitý nesoulad, který nedovedu definovat. Výborná myšlenka hýbání s časem, doplněná pravidlem (částečně nedomyšleným, pozn.), že když dojde k změně minulosti, je třeba se dotknout dotyčného člověka, aby se "nahrály" nové vzpomínky s ním. Také zajímavá myšlenka, že po změně minulosti může člověk najít něco lepšího. A zajímavý twist v závěru. ■ Hm. Nakonec dávám čtyři hvězdy. Hlavně kvůli boji za dítě, které se nenarodilo. A kvůli tomu, že budu chtít vidět další filmy, které režírovalOriol Paulo.

Bez dcerky (z téhle alternativní reality) neodejdu... Dobře natočená sračka. Překombinovaná, nelogická a zároveň poměrně snadno předvídatelná - špatná kombinace. Dramatická hudba to nevytáhne, "romantika" s koženým detektivem to potopí. Další připomínka, že natočit povedené mysteriózní drama není vůbec jednoduché. Jiné filmy tohoto režiséra a scénaristy se mi líbily mnohem, mnohem víc. Psát a točit umí. Tady to prostě nevyšlo.