Neviditelný host (2016)

Vražda s mnoha otazníky a mnoha řešeními. Výborně poskládané drama. Jo, umím si to představit i jako divadelní hru se dvěma třemi herci. Duel mezi obviněným a jeho advokátkou v jednom pokoji během tří hodin. A ten duel postupně graduje. Jako při vykládání karet se před divákem rozprostírá spousta možných dějových interpretací, motivů, psychologických kreseb toho či onoho. Mění se vztahová dynamika. Žena se stává strůjcem budoucího osudu obviněného muže a muž záhy pochopí, že jen ve spolupráci je jeho spása. Spása?Spása neexistuje bez utrpení a vy nejste chytřejší než já. Dialog mezi těmito dvěma lidmi nedovolí  divákovi na minutu odejít. Postupně se rozkrývají vrstvy příběhu, anatomie lidského selhání, příčin a následků. Napínavé až do poslední čtvrthodinky, kdy už se dialog začal skládat do jasného obrazu a divák vytušil, kdo má v ruce eso. Výborná Velázquesova hudba poháněla tempo dialogu a absence denního světla dodala potřebnou noir atmosféru. Jeden z mála filmů, o němž můžu říct, že se na něj v nejbližší době znovu podívám.

Film, který se snaží působit hrozně chytře a budit dojem, že všichni zúčastnění hrají 3D šachy, přitom celá zápletka stojí na tom, že se postavy hned na začátku zachovají naprosto, ale opravdu naprosto stupidně. Televizní look a divadelní herectví celkovému dojmu také nepřidává. Když už si režisér a scénárista v jedné osobě dal tu práci se všemi verzemi a detaily příběhu, proč jej proboha postavil na tak neuvěřitelně pitomých základech?

Mňa osobne viac uchvátil neskorší počin daného režiséra (Durante La Tormenta), toto je tiež veľmi dobre urobený film, ako natočený, zahraný (až na jednu výnimku), tak aj premyslený, len mi to skôr pripomínalo také "Usual Suspects ale naruby" (SPOILER: to si vážne nikto nevšimol už po pár scénach, že herečka právničky a mamy chlapca, sa na seba až náramne podobajú??). Podľa mňa to nemalo až taký úderný plot-twist a dovolím si tvrdiť, že herec postavy Doria (Mario Casas) to mierne odflákol, ostatní hrali veľmi dobre, obzvlášť herečka právničky (Ana Wagener) a herečka fotografky Laury (Barbara Lennie), ktorá by svojím mierne mediteriánskym výzorom "femme fatale" celkom zapadla aj do takej vážnejšej postavy, akou je Penelope v Odysey (škoda, nech mi nik nevraví, že sa ten casting nedal urobiť lepšie, keď sa dá naraziť na vhodné herečky aj mimo Hollywoodu). Suma sumárum: oplatí sa to aspoň raz pozrieť, ale ak máte dobré oko na zovňajšok (resp. "ksichty") postáv a čítali ste aspoň nejaké detektívky (prípadne videli nejaké filmy s plot-twistami), tak zrejme tomu prídete na koreň dosť skoro a potom to stráca ten "wau" efekt na konci.

Fantasticky prerozprávaný dej z viacerých uhlov pohľadu s konštantnými zvratmi kde to človeka často núti rozmýšľať nad tým, ktorá verzia udalostí je vlastne tá, ktorá sa reálne udiala a ktorá je len taká, že najlepšie obstojí u súdu. Prišlo mi že záverečná pointa sama o sebe už príliš zatlačila na pílu ale v tom kontexte zvratov, uhlov vyprávania a dopadov udalostí na postavy to nebolo až také rušivé.

Příjemná podívaná, kde existuje několik různých verzí průšvihu co se stal hlavním protagonistům. A vy pomalu zjišťujete, jak to vlastně bylo. Je to takový chladnější drama, který funguje pěkně. Občas mě to trošičku nudilo, proto o hvězdičku míň + finální scéna byla trochu předvídatelná, ale bylo to dobrý.