Začarovaná láska (2007)

Průměrná televizní pohádka odehrávající podle kostýmů někdy na přelomu 19. a 20. století. Má jednoduchý, přímočarý děj, kdy princezna ztratí paměť, aby zapomněla na svého Černoočka, který byl zakletý do káněte. Žádná oslnivá podívaná to není, ale také žádné zklamání. Vyniká tak snad jedině Chýlková se svým příbytkem v roli čarodějnice. Jen s tím make-upem to u ní přehnaly. [547. hodnocení, 27. komentář, 53%]

Na to, že to režíroval Kepka, který je pro mne symbolem nepochopení jakýchkoliv filmařských základů a režíruje chladně, bez invence a často „tvrdě“, bez ohledu na příběh a postavy, jde o příjemné překvapení. Ono ale zase není tolik divu, protože scénář je docela kvalitní, byť natahovaný na zbytečnou hodinu stopáže (35 - 40 minut by tomu stačilo), s rozpočtem Česká televize nešetřila, a tak zde máme slušné exteriéry i interiéry, kostýmy apod., výprava je skutečně skvostná, kameramanovi se neklepe ruka a dokonce dokáže zarámovat nějaký ten obraz, a herci jsou prvotřídní, tedy s výjimkou Tomsy - Štabrňák ho lehce přehraje v jakékoliv scéně. Štvaly mne časem všechny záběry na cokoliv létajícího a na jakékoliv blýskající černé oči - trikaři si vážně vyhráli, asi také dostali slušné prémie. Vadily mi pokusy o humor - ten Kepka rozhodně nikdy neuměl. Šoposká je skutečně k sežrání, Anna-Amrie Valentová hraje její sestru rovněž velmi uvěřitelně. Nejvíc dostala na frak asi zápletka - jednotlivé motivy jsou špatně ukázané a špatně natočené, takže pak nevyzní ani zvraty, a vlastně si člověk řekne, a to jako bylo všechno? (Navíc ve světle pozdějších rolí Šoposké, těch hambatých myslím, jí tu miloučkou princeznu věrnou až za hrob nějak nebaštím.). Takže na Kepku nadprůměr, celkově průměrná pohádka, která neurazí, nenadchne.

S odstupem a se zkušeností s dalšími pohádkami z této doby musím říct, že tahle je rozhodně nejpohádkovější. Jak scénáristka, tak režisér měli evidentně pohádky rádi a uměli tu lásku dát najevo. Jako dospělá bych k tomuto filmu měla pár výhrad - například režisér je spíše vizuálně zaměřený a je to vidět: scény jsou vizuálně úžasně propracované, každá z nich by mohla sloužit jako krásná fotka, zato hudba je jednoduchá a používá pořád dokola jen pár motivů. Ale pro malé děti je tahle pohádka ideální. Děj je srozumitelný, atmosféra milá a pohodová, královské rodině uvěříte, že jsou rodina a ještě se naučíte pár přírodovědných termínů. Kdybych měla děti, tak bych se nebála jim tuhle pohádku pustit. Jinak je celkem tradiční, ale je v ní několik zajímavých motivů, které si dětský divák asi zapamatuje: květinová jména, Křivonožka, Černoočko a přezdívka "Běloručka", pták Nespavák. Mě zaujal motiv "zavření do klece pro jeho dobro", krásné kostýmy a taková příjemně starosvětská ukázněnost a klid. Nechtěla jsem věřit svým očím, když jsem zjistila, že pohádka je z roku 2007 - z doby, kdy ve většině filmů, a dokonce i pohádek, převládají hysterické hádky, nevkus a nespisovná pražština. Všechna čest Ondřeji Kepkovi.

Pohodová pohádka, která si na nic nehraje. Neoslní, dějem nestrhne a ani se o to nesnaží, ale potěší svou příjemností až roztomilostí. Prostě fajn kulisa ke štědrodennímu odpoledni. Výborným krokem bylo obsazení Ivany Chýlkové do role čarodějnice. Ta vlastně navazuje na Helenu Růžičkovou z O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Lucii Bílou z Princezny ze mlejna, ovšem nekopíruje je - je svá a jednoduše kouzelná.

Tak není to veledílo, ale jako pohádka to ujde a proto dávám průměr 50 %. Hlavně za Chýlkovou, která tomu přidala humor, jinak by to bylo dost unylé.