Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969)

Už od malička jsem tenhle film vnímal nějak mimo tu československou tvorbu co mám rád. A ani po letech co jsem ten film viděl jsem na to názor nezměnil, svým způsobem to obsahuje prvky takového toho Lipského humoru, ale ve všech důležitých bodech se tenhle humor pak vytrácí a ztrácí. Ta zápletka a cestování časem je asi jediný důvod proč je tenhle film chován v poměrně velké oblibě českých diváků, já jsem ho viděl a delší dobu ho zase vidět nemusím i když je perfektně obsazený a má zajímavou myšlenku. Zajímavé to určitě je, jen mě to nějak nesedlo.

Tak jsem to viděl potřetí a stále nemohu přijít na to, proč mi tento film prostě nesedí. Má mé oblíbené atributy, skvělé obsazení, zajímavou zápletku a přesto se u něj nebavím. Možná proto, že to má v sobě love story podtext? Opravdu nevím a hodnotím podle toho jak to cítím. Čtvrtý pokus už nestihnu a nejsem si jist, zda o to vůbec stojím.

Co to je za aušusový nepovedený film? Libíček dvakrát po sobě udeří Zázvorkovou štaflemi do rozkroku (60. minuta). Ať mi nikdo neříká, že to bylo ve scénáři. (Technický scénář: Libíček zvedá štafle a při tom udeří Zázvorkovou do rozkroku. Následně se Libíček začne otáčet a Zázvorkovou udeří znovu do rozkroku.) Proč to nepřetočili? To samé na začátku, když běží Janžurová po rampě, tak uklouzne. Podřadná komedie. Napjatý rozpočet velel nic nepřetáčet. Kvůli tlaku z nejvyšších míst snímek nicméně být natočen musel stůj co stůj i přes nedostatek financí. Vzdělávání zábavnou formou je pilířem moderní společnosti a životopisný film o největším vědci – bláznovi byl výborným nápadem. Čepkovi jde dobře vážný projev génia – šílence – loutky. Chichotání je o poznání slabší. K vyplazování jazyku z neznámých důvodů nedošlo. Nejlepší částí je striptýz Brejchová – Janžurová – Růžičková. Když je nejlepší scénou jakéhokoliv filmu striptýz Růžičkové, tak něco není v pořádku. Zasmál jsem se asi jednou při scéně ujetí vědců z budoucnosti kočárem pražskému četníkovi. Druhá nejlepší scéna. Zabití Einsteina by nezměnilo vůbec nic. Jen by byl vybrán jiný herec – loutka, který by za masivní podpory sdělovacích prostředků tlačit každému do hlavy pohádku o (zakřiveném) vesmíru a TEORII relativity. Když je něco jen teorie a ještě k tomu relativní, tak se to samo o sobě (záměrně – výsměch veřejnosti) shazuje.  Hned na začátku vše naopak. Ženy s vousy. Muži bez vousů. Pěkně nechutný nápad fousatý ženský. Hlášky: „Skupina nukleárních fanatiků pokračuje ve svých tajných pokusech.“ – obrovská exploze dynamitu se snadno tají. „Ať ženy vidí, že přináším také oběti.“ – tradiční mantra o obětech (nejlépe krvavých) nechybí. Propaganda "čtěte noviny“: „Copak nečtete noviny?“, s patřičnou dávkou přehrávaného rozhořčení vykřikne vědec. / „Proč o tobě nepíšou v novinách?“ / „Dovolte, to jsou dnešní?“ – Einstein se sápe po novinách. // „Vývoj moderní fyziky by šel jiným směrem.“ – pohádka pro důvěřivou veřejnost. // Nejlepší hláška: „Projekt počítá s vraždou někoho, kdo už je dávno mrtev.“ // Vesmírná propaganda: „Hraje se Maresovo Dobývání Měsíce.“ / „V této historické raketě se přeneseme do minulosti.“ Na první pohled kvalitní raketa. Určitě lepší než lunární modul z kartónů a alobalu. // „Za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka.“, ale to je v lóžích naprosto známá informace, nic nového. Dokonce se už i ví, kdy skončí. // 1:08:10 – one eye symbolism

Príjemná komédia, ktorá nie je až tak zábavná ako pôsobivá. Herci hrajú výborne, príbeh zaujme, ale jediné, čo ho mierne kazí je blbý strih. Miestami dej, ktorý sa odohráva v jednej scéne prejde niekoľkými strihmi, ktoré sú zakaždým nie rovnako postavené, čím vytvárajú efekt, že spájali naraz rôzne materiály, ktoré sa im zdali, že vyzerajú lepšie. V praxi to znamená, že sa napríklad plynule bavia dve postavy, do čoho násilne vnikne pokračovanie rozhovoru z iného uhla s nepriehľadnuteľnou zmenou buď intonácie alebo ich nálady, pripadne výrazu. Buď natočiť celú scénu nanovo alebo ju nechať tak, pretože takto vzniká moc rušivý element.

Škoda, že autoři nekladli o něco větší důraz na aspoň základní dodržování zákonů fyziky a biologie, když tedy pominu samotné cestování časem. V závěru už se jen ve zrychleném tempu motalo páté přes deváté. Nicméně problém je hlavně v námětu, jinak film vcelku funguje a rozhodně měl své momenty.„-Chcete mít vousatou ženu? Probůh ne! -V tom případě musíte mít otce vraha!“ … Dělej! Kočka mě žere! … -Jaké číslo má vaše firma? Myslím telefon. -Dva.“