Muž z prvního století (1961)

"Si ty svoje možnosti můžou nechat, když je má každý."V utopické budoucnosti na Zemi (v roce 508 "po Sputniku") se tedy dějí věci: I v Lucemburku prý už zvítězil socialismus. Dávno už taky zrušili peníze i všechny zbraně. Místo knedlíků si tu lidi mohou pochutnávat na humrech, a místo alkoholu si užívají vznášení se nad zemí.  Jeden muž z poloviny 20. století (jako vždy žoviální Miloš Kopecký) je z toho celý paf, a já se mu vlastně ani nedivím. Celý tenhle vcelku roztomilý pokus o komediální scifi nese jasné známky tvorby Miloše Macourka s Oldřichem Lipským. Z dnešního hlediska je to už spíše úsměvné než zábavné, ale pár vtipných satirických hlášek by se zde tedy rozhodně našlo (viz třeba ("Rasista? Já? Rasisty já nenávidím, stejně tak jako židy a černochy!"nebo"Víš, co je to být neviditelnej? To se dají dělat věci, dyť to je kapitál!")

"Přístroje ukázali, že je to docela zaostalý tvor, měli jsme ho nechat spát."Do utopickej beztriednej a technicky vyspelej budúcnosti roku 508 po Sputniku dorazí omylom prízemný a chamtivý (alebo ako hovoria v novej dobe: so silne vyvinutým zmyslom pre vlastníctvo) Kopecký s doby temna. Ako anomália stále naráža a nezapadá, zaujímavý je jedine ako objekt výzkumu pre vedátorov Krejču, Kajlichovú a Olmera, prípadne čo by muzeálny exponát."Peníze byly zrušeny ve třetím století." "A mě se nic neřekne!?"Ako neviditeľný sprievodca s ním prilieta mimozemšťan Lukavský z pretechnizovanej civilizácie, ktorý sa snaží všetko, vrátane milostného citu, prepočítať na vzorce. Zaujímavý nápad a dobré frky, ovšem v druhej polovici to začne strácať dych a mierne nudiť. Budúcnosť je zobrazená v rámci dobových trikových možností a nezaostáva za vtedajšími svetovými vedecko-fantastickými filmami. Interiéry, hlavne príbytku hlavného hrdinu, inšpirované op-artom mi pripomínali ilustrácie z knihy o Neználkovi v Slnečnom meste od Jaromíra Zápala. Potešili aj nové výrazy ako raketárna či beztížárna."Čas jsou peníze a ty tu nejsou, takže nemám čas!"Trochu sci-fi, trochu satira na buržoázne prežitky v socializme, celkom zábavné, za tri prázdne bary kultúry a oddychu.

Pramáti celé československé školy sci-fi crazy komedií. I když zajímavé nápady, které jsou zde jen naznačeny, byly později zpracovány lépe a druhá polovina je poměrně těžkopádná, nijak film zatratit nemůžu. Je tu přeci jen několik opravdu vtipných scén, klasicky skvělý Miloš Kopecký a Radovan Lukavský ve své nejméně typické roli. 60%. P.S.: Ve Strakonicích jsem se narodil a pracuji, tudíž mě velmi pobavila zmínka o Strakonických raketárnách. :-)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa.

Námět nabízel velký potenciál, líbila se mi i vizuální stránka filmu, ale všechny dostupné silné stránky zůstaly trestuhodně nevyužity. Kopeckého trapné přehrávání hodící se spíše do divadla lezlo na nervy už při jeho návratu na Zemi. A vzhledem k tomu, že za celou dobu neslezl v z obrazu, tak se to nelepšilo. Místo humoru, který mohl těžit z trojnásobného vzàjemného civilizačního nepochopení, dostal divák jen pár slovních hříček a křečovitou grotesku. Skvělý mimozemšťan v podání Radovana Lukavského ani flegmatický akademik Otomara Krejči nedostali příležitost něco z těchto charakterů vytěžit. Celé to tak působí jako divadelní fraška zasazená do pompézních kulis. Zaujme tak futuristická společnost. Je zajímavé, že satirici vidí výsledek utopických snah o zformování dokonalé společnosti podobně bez ohledu na politické zřízení a dobu vzniku. Vzpomeňme na Demolition Mana, kde vidíme stejně impotentní a prožitků zbavenou budoucnost.