Wish I Was Here (2014)

Nepřiznaně depresivní, dalšíBraffůvosobní a osobitý film, jenž pod zářivými parukami a sladkobolnými ukázkovými motivy odThe Shinsukrývá přemítání nad tím, zda dobře už bylo. Jestliže se jedinečnýGarden Statenesl na vlně časně raného – občas až slastně naivního – hledání, přemítání, slz, ale i otevřeného optimismu a především naděje,Wish I Was Hereje pak spíše bolestivým vystřízlivěním a návratem či posunem do dospělé reality. I přes nesourodost a do očí bijící strojenost mnoha scén a emocionálních vrcholů se člověk ve výsledku zamýšlí spíše nad tím, do jaké míry je jeho hodnocení ovlivněno obecným aktem vzdoru a prostým odmítáním celkového vyznění filmu.Garden Statemi sedl mnohem víc.

Hořká komedie "Wish I Was Here" byla dobrá.. Ne tak dobrá jako Braffova prvotina a zároveň můj oblíbený filmeček „Procitnutí v Garden State".. Téma nijak výrazné - prapodivné vztahy v rodině - ale příjemně zpracované.. Mám ráda Zacha Braffa a Kate Hudson, takže jsem si obsazení užila.. Fajnově poťapané a lehce trhlé, ale Braff mohl trošku přitlačit..

Takhle si představuji dobře udělaný rodinný film ze života, který se nesnaží nikoho násilně napravovat ani moralizovat. V době, kdy si židovský bůh zvolil nového Joba Aidana a sází mu jednu ránu za druhou, rodina drží pohromadě a každý musí dojít ke správnému rozhodnutí svým tempem. Vzhledem, že je to komedie, tak mi u scény s otcem v posteli nešel z hlavy vtip o tom, jak židovský Kohn leží na smrtelné posteli a kolem truchlí příbuzní.
Sáro, má manželko před Bohem, jsi tady?" ptá se skomírajícím hlasem Kohn.
"Ano, Izáku, jsem tady." zašeptá Sára.
"Jakube, můj prvorozený, jsi tady?"
"Ano, můj otče, jsem tady."
"Abraháme, můj druhorozený, jsi také tady?"
"Ano, otče, i já jsem tady."
"Rebeko, má nejmladší, ty jsi tu také?"
"Ano, otče."
"Proboha, a kdo je v krámě?"

Na tomto filme mi je sympatické, že ho Braff bral skutočne osobne a že si zrejme uvedomoval, že sa jedná o projekt bez čo i len minimálneho komerčného potenciálu. A to aj v zmysle nejakých kritických ocenení a podobných šarád. Je to síce typický americký indie filmík, ale predsa len vďaka Braffovcom autorsky rozoznateľný. Asi som predsa len očakával viac, alebo niečo trochu odlišné, ale možno sa mi bude Wish I was here dlhšie rozležiavať v hlave a možno sa k nemu niekedy aj vrátim. Pre zlepšenie nálady. Som totiž tiež, ako režisér, čiastočne melancholik. No a čo oceňujem na ňom najviac? Zámernú absenciu vyhrotených hádok a že Bloomova žena mohla hysterčiť vzhľadom na rodinnú situáciu koľko by len chcela...

Drama o vztahoch v jednej rodine. O zmiereni sa otca so synmi pred smrtou. O dospetí jedneho z tych synov, ktory kvôli svojmu snu zanedbava rodinu. O viere. O vyrovnani sa s bliziacou smrtou. Atd, atd. Je tam celkom dost tem. Nie je to zly film, ale clenovia rodinky mi nesadli natolko, aby ma to nejak extra dojalo alebo uchvatilo. Pôsobili prilis divne. Takze pre mna je vysledok priemerny, ale ak vam postavy sadnu, tak vas to kludne môze aj nadchnut. 5/10.