Wiener-Dog (2016)

Tahle kupa sraček u mě skončila někde ve 13. minutě, když jsem se dozvěděl, že toulavý pes Mohammed znásilňoval fenky i ... veverky. Pak ho zastřelili a z jeho kůže udělali peněženku. A když jsem uviděl, že jezvčík je schopen vysrat nebo vyblejt asi čtyři kýble materiálu, šlo to do prdele definitivně. Dál už to nestojí ani za rozčilování. Co to kurva celý mělo znamenat??

To je fakt otřesný, že ani jedna z povídek neměla žádnou smysluplnou myšlenku! Ani je nebudu postupně rozebírat, protože to by bylo vážně zbytečné. Takže do kupy všechny povídky byly nudné (ty vtipy byly vážně trapnými pokusy o vtip), bez myšlenky, nápadu a sympatických postav. Šlo to od té ,,nejlepší" (té bych dal takové horší 2*) k nejhorší (odpad!). Nejvíce jsem se na film těšil kvůli mé velmi oblíbené postavě Dawn Wienerové, ale to co s ní tady provedli, to je fakt ostuda. Úplně jsem si říkal, že kéž by se tu tato povídka byla neobjevila, protože tím akorát Dawn i všechny ostatní domrvili. Úplně vymazávám tu povídku z hlavy! Poslední povídka byla vážně celá tlachací a wtf nudná a už jsem usínal, ale i přesto jsem dokázal postřehnout tu bezmyšlenkovitou pointu. Celý film bych shrnul jedním slovem: Hrůza!Vyhodnocení:I soundtracky tu stály za hovno!

Z hereckých výkonů stojí za zmínku především Kieran Culkin, který je neobyčejně zajímavým mladým hercem a pak spolehlivý Danny DeVito a také herecká veteránka Ellen Burstyn. Z formálního hlediska zaujme také hudební intermezzo, plnící funkci "přestávky" doplněné vtipnými záběry "putujícího" jezevčíka před pozadími rozlišných lokací za zvuku hudební skladby The Ballad of Winer-Dog zpívanou Ericem Morrisem. 

Wiener-Dog je smutný, ale pěkný film o životě a o umění, o tom, jak se tyto oblasti ovlivňují a prolínají. Není to rozhodně rodinný film pro pobavení ani film pro milovníky zvířat, psů a jezevčíků. Je to stále hlavně silné autorské dílo jednoho z nejvlivnějších představitelů nezávislého filmu, který se bude líbit hlavně milovníkům "obyčejně divných" filmů. A samozřejmě fanouškům tohoto jedinečného filmaře.

Znôžka 4 nesúvisiacich 20minútových absurdno komických poviedok, ktoré vzájomne prepája len jazvečík. Prvá poviedka je skôr náučná, priamočiara, o zodpovednosti pri adoptovaní si domáceho zvieraťa. Druhá asi najdivnejšia s vážnym odkazom na tému hendikepovaných ľudí. Tretia je najvýraznejšia, pochopiteľne kvôli zahviezdeniuDannyho DeVita, ako neúspešného profesora umenia. Posledná je najhumornejšia, s čiernym humorom na tému smrť. Celkovo príjemné a nečakané poviedkové prekvapenie.

4 poviedky, ktoré spájal hlavný protagonista - malý jazvečík. Všetko sa to nieslo v takom depresívno-ironickom rytme plnom beznádeje, proti čomu nemám žiadne výhrady. Akurát, že každá z poviedok dosahovala inšie kvality. Mne osobne sa najviac páčila hneď tá prvá poviedka, najmä tie dialógy medzi mamou a synom nemali chyby. Tie ostatné už boli tak trochu priemerné, hoci aj tam sa vyskytovali sem-tam veľmi dobré dialógy, ktoré tomu dodali svižnosť. Ale po scenáristickej stránke som čakal predsa len niečo lepšie.