Where the Trail Ends (2012)

Kluci evidentně umí jezdit na kole. Proto je podpořil Red Bull a proto jsem se na ně podíval. Také rád jezdím na kole. Ale ne úplně jako oni. Maximálně si tak zajedu do vedlejší vesnice, dám pár piv a v noci za svitu měsíce se lesem vracím zpátky, abych podpořil bobříka odvahy na kole. Každopádně záběry na jejich sjezdy jsou nádherný. K tomu není co dodat. Všechno ostatní nicméně neexistující, což chápu. Je to přeci jenom právě o těch kolech, což je v rámci názvu tohoto dokumentu prakticky všeříkající.

I dnešních teploučkách, která nás v současnosti provází se mi po těle několikrát projela husí kůže. Tento snímek dělá tak velkolepým výborná kamera. Všechny záběry jsou opravdu fantastické. Kluci si prostředí pro svoje kousky umějí vybrat a vezmou nás na velmi zajímavou projížďku okolo světa. Snad všechny krajiny, které navštívili jsou pro divákovo oko naprosto úžasné. A když se takovým uzoučkým horským průsmykem prožene někdo pekelnou rychlostí na kole, tak je to úplná pastva pro oči. Smekám před odvahou se na tak nehostinném a extrémně nebezpečném místě projíždět a hazardovat se životem, nebo minimálně se zdravím. Líbilo se mi, že kromě samotné jízdy bylo divákům nastíněno, jak vypadá taková příprava a že se za jejich životní vášní skrývá taky dost práce. Dále je nutné pořádně pochválit hudbu, protože ta dokonale sedí snad úplně každičkému záběru. Naopak, nelíbilo se mi, že účastníci nebyli divákům představeni trošku více jako lidé. Určitě bych ocenil třeba více záběrů z toho jejích táboření a podobně. Snad kromě krátkého táborového přibrnknutí na kytaru si nic jiného nevybavuji. Dále mi vadila obrovská spousta skrytých i neskrytých reklam, ale chápu, že z něčeho tak rozsáhlý projekt zaplacen být musel. Celkově jsem potěšen. Adrenalin mám rád a tomuhle snímku se podařilo mi ho trošku předat prostřednictvím obrazovky. Viděno v rámciFilmové výzvy. Film jsem dostal od uživateleFFilipCZ.

Úžasný dokument o partě bláznů na kole. To přízvisko blázni myslím v pozitivním slova smyslu, protože mám rád lidi, kteří jdou po hlavě po nečem, co je pro mnohé nepředstavitelné a nedosažitelné. Tímto se navzájem všechny generace zlepšují, když se chtějí srovnávat, předhánět a ukázat, že nejlepší jsou právě oni. Tuto freerideovou bandu horských bikerů nejvíce obdivuji za odvahu něco takového najít, dokázat a že když se krutě vytřískají, sednou na kolo a jedou dál. Občas jim závidím jejich (ne)strach. Dále na tomto dokumentu chválím kameru, protože kombinace GoPro na helmě, dvě menší kamery a jedna z helikoptéry je prostě úžasná a nabídla nám mnoho nádherných záběrů jak krajiny, tak dovedností jezdců. Where the Trail Ends se mi líbilo, dávám 80% - čtyři hvězdy.

Záběry jsou úžasné, umění zúčastněných borců taky, ale celé té nádheře by více slušelo pět krátkých dílů na YouTube, než hodinu a půl dlouhý jakože dokument. Celý film se motá dokola kolem jediného tématu - kde na světě je dokonalé místo pro traily? Hoši s posunutým pudem sebezáchovy pak na místo dojedou, sjedou si pár skal a šlus. Jede se dál. Kdyby se divák alespoň dozvěděl něco o historii sjezdu, nebo použité technice. Nic. Jen jeden dlouhý videoklip. Pro potěšení oka všech bikerů nutnost, ovšem nic jiného nečekejte.

Hodnocení je vlastně jen za záběry. Ty jsou nádherné a ohromující. Plus samozřejmě umění takhle jezdit na kole. Nějaké informace se člověk nedoví. Navíc mi neni uplně sympatický ten styl, kdy vám zaplatí výlet na druhou stranu světa, do nedotčené krajiny pulzující svou jedinečnou kulturou, kde sjedou kopec a jedou domu. Ještě se diví, že jim uprostřed Číny v nemocnici nerozumí anglicky. Možná to trochu vyvolává zbytečně epický komentář, který dělá ze sjezdu kopce filozofické bádání.