Wakefield (2016)

Jednoduchý, ale silný příběh. Samozřejmě jsem měl tušení, kdo oním novým nápadníkem bude, samo se to nabízí.
Něco je tu přitažené za vlasy, ovšem jde spíše o myšlenku a ta je dobrá, ze života.
Useknutý konec mi trochu vadil. Na druhou stranu - proběhly by asi nějaké vysvětlovačky a buď by ho přijali zpět anebo odchod na párek.

Já vlastně vůbec netuším, jestli se mi to líbilo. Na jednu stranu film s uhrančivou atmosférou, kterou tvoří melancholické vnitřní monology ve spojení s klavírní hudbou a výborný Bryan Cranston opět v roli tak trochu divně zlého chlapa, který však tentokrát neřeší krizi středního věku vařením perníku, nýbrž squatováním v zahradním domku, vybíráním popelnice a stalkováním své vlastní rodiny, která si zjevně umí poradit i bez něj. A yeah, šustí to papírem přesně tak, jak to z popisu zápletky zní. Jako umělecká psychologická alegorie vyjadřující tajné myšlenky a představy nešťastného muže, který se v každodenním rodinném stereotypu cítí být v pasti asi jakože jo, ale pokud bych měl film brát doslovně, nelze se zbavit otázky: proč? Resp.: proč takto?

Stroskotanec vo vlastnom dome, či vlastne garáži. Má čo chce. Nádhernú ženu na ktorú žiarli viac než je normálne, veď keď sa vidí v zrkadle tak aj musí, až mu jedného dňa z toho prepne a začne žiť inkognito samotársky voyersky. Samota bez povinností spôsobuje veľa voľného času, a vtedy má človek viac možnosti rozmýšľať a takto plynie aj celý film. Nekonečné úvahy, monológy, varianty čo sa môže stať, špehovanie a nepodarený záver, to všetko vás v tomto snímku čaká. Za pozretie stoji, no nie je pre každého. 3*

Obsahuje drobné spoilery.Tenhle film má rozhodně nápad. A velmi neotřelý, o tom žádná. Svěřit Bryanu Cranstonovi ztvárnění hlavní postavy, se kterou to celé stojí a padá, která nám prakticky celý snímek bez nějakých výraznějších interakcí, dialogů s okolním světem pouze "předčítá" své myšlenky, byla rovněž správná volba. On to v pohodě utáhne, i když to rozhodně nemá lehké. Má na to správné charisma i hlas (jsem zpětně zase jednou moc ráda, že jsem se na film podívala v původním znění, tohle by více než cokoli jiného dabované nebylo ono). Asi by se mi ale to zajímavé filozofování stravovalo podstatně lépe, kdybych s postavou Howarda mohla více soucítit. Kdyby ho třeba podvedla manželka, umřelo mu koťátko nebo něco takového. Vnímala jsem ho ale spíše jako pěkného hajzlíka (a to je ještě mírně řečeno), který si od začátku (dávno před tím jeho únikem z vlastního života) nehezky pohrává s city všech okolo. Vlastně bych mu na konci docela přála, aby ho manželka úplně vykopla nebo ho alespoň pořádně potrápila, než mu odpustí. Jak toto dopadlo, s jakým vysvětlením Howard přijde a co žena na to, se ale bohužel nedozvídáme, což považuji podobně jako ostatní komentující rovněž za určité minus snímku. A pak bych ráda dodala, že jako snesu hodně, samotná ústřední zápletka je hodně nepravděpodobná a neměla bych s tím problém. Ale nemohli si přece jen trochu více pohrát alespoň s místem úkrytu? Pod svícnem sice tma, ale ať mi nikdo netvrdí, že když zčistajasna zmizí chlap, že první, co jeho rodina udělá, nebude prohledání celého baráku od sklepa až po půdu, jedno, nakolik jsou ta místa jednotlivými členy rodiny běžně využívána... Celkově za 60 %.

Zajímavá socio-psychologická sonda z amerického předměstí kombinující legendární filmy jako Americkou krásu (skvělé monology a komentování ženského elementu👍💅), Klub rváčů (vnitřní vzpoura systému☠️) a Castaway on the Moon (trosečnictví🏝️). Kvalitní výkon hlavního protagonisty aneb když neopustíš rodinu, ale sám sebe👈. Závěr může být pro spoustu lidí neuspokojivý, ale vlastně není tak podstatný (připomíná mi jiný famózní snímek - Bílé peklo🌬️, ale naruby). Celkově nedoceněný film, který stojí za velkou pozornost. 80%.