Všechny mé dopisy spal (2022)

Psychologické drama. Dávný příběh milostného trojúhelníku, který se rozkrývá díky dopisům. Nijak originální zápletka, žádné velké vášně. Ani jedna z postav si mé sympatie nezískala. Sven je majetnický žárlivec, manipulátor. Karin mu submisivně ustupuje a Olof je příliš slabý, aby ji z toxického vztahu vysvobodil. Tato konstelace se nezmění ani po fatální nehodě. Příběh všech tří postav skládá podle dopisů vnuk Svena a Karin. Minulost se prolíná s přítomností. Jestli mě něco ve filmu zaujalo, tak právě důvod k rekonstrukci onoho dávného trojúhelníku. Současný hrdina si pomocí rodinné vztahové mapy uvědomí, že má stejné myšlenkové vzorce jako jeho děd Sven a rozhodne se na sobě v zájmu rodiny zapracovat. No, myslím, že to takhle nefunguje. Během chvíle u terapeutky definuje kvalitu vztahů mezi členy rodiny rovnou nebo klikatou čárou a hned ví, kde má co napravovat? Vyhodí si z hlavy žárlivost a agresivitu a je z něho jiný člověk? Pro mě zajímavý vhled do tématu dědičných dispozic.

Životopisná dráma zložená z troch dejových línií, ktoré kauzálne v rámci dramaturgie na seba nadväzujú. Ak by to točil Nolan, tak by nepochybne jednotlivé línie boli ešte nechronologicky rozprávané. Je to teda dramaturgicky zaujímavé, so skvelou výpravou aj pekným záverom. Avšak stále mám dojem, že ide v jadre o červenú knižnicu, kde je jasne dané, čo si máme o postavách myslieť a treba ich tak rozdeliť na kladné a záporné. Pričom život a zrejme aj realita, keďže ide o skutočný príbeh, mohla byť odlišná. Ale na druhú stranu nemusela byť. Väčší problém mám s tým, že držať palce milencom bolo pre mňa dosť problematické kvôli nulovej charizme Olofa. Ale to je už čisto subjektívny názor. 70%

Filmy s kompozíciou viacerých časových rovín mám veľmi rád, takže už len z tohto pohľadu mal pre mňa Bränn alla mina brev vcelku vydarený potenciál. Najviac ma samozrejme bavila tá prvotná rovina z 30tych rokov, kedy sa celý milostný trojuholník Karin-Olof-Sven rozbieha. Tie neskoršie fázy príbehu odohrávajúce sa v pokročilejších rokoch ma až tak nebavili, hoci boli pre príbeh dôležitým vyústením zápletky. Aj tak nechápem, ako mohla Karin žiť s takým chujom ako bol Sven, ktorý mi bol po celý čas mimoriadne odporný. 3*

Severské vztahové drama, to já rád. Jednoduchý příběh o jedné klasické nevěře jak z románu zde tvůrci ozvláštnili pátráním vnuka po příčinách dávného záletu své babičky, a možná ještě podstatněji po podivné povaze svého ubožáka dědy - povaze, která ho ovlivňuje v osobním a rodinném životě dodnes. A nejspíš udělal vnouček dobře, že na všechny ty staré dopisy nesr*l, a když už je tedy nikdo za těch skoro sto let nespálil, tak si je pořádně přečetl a - pochopil. Snad by se dalo vyprávění trochu zkrátit, jinak však k němu nemám vážnějších výtek, a tak zaokrouhluji nahoru.

Napínavý retrospektivní film, který se odehrává ve třech časových rovinách, v nichž postupně odhalujeme dávnou historii jedné rodiny. Film má přesvědčivou dobovou atmosféru, výborně zvolenou hudbu a věrohodné herecké výkony. Postavy jsou rozporuplné, všechny mají své chyby a slabosti, takže působí věrohodně. Skutečnost, že oba sokové - spisovatelé po celý zbytek života přiživují vzájemnou zášť prostřednictvím svých děl navíc znemožňuje zúčastněným se od minulosti odpoutat.