Vražedné léto (1983)

Příběh hezky ukazuje zhoubnost sexuality a debility, které jdou mnohdy ruku v ruce. Bohužel je ale příběh, přestože většinou opěvován, vystavěn na dosti labilních základech a náhodách, takže nepůsobí věrohodně. Patrně proto tvůrci obsadili vrcholně kapricnou a (ovšem pouze ve tvářičce) hezkou hlavní představitelku. Většina mužského osazenstva tak byla lapena podobně jako hloupě naivní a smyslů zbavený pi**lín PinPon. Měli by vidět všichni jemu podobní před svatbou nebo vztahem. Vlastně ne. Stejně by to z 90% nepomohlo...

L'Été meurtrier je príbehom pomsty a pokusu o vyrovnanie sa s traumami minulosti, odohrávajúci sa v prostredí francúzskeho vidieka, v malej dedine, do ktorej sa prisťahovala mladá a zvodná Elaine s rodičmi – matkou Nemkou a otcom Francúzom. Za krátko si ju všimne automechanik a hasič Florimond, ktorého si Elaine nakoniec vezme a nasťahuje sa do domu, v ktorom Florimond býva so svojimi dvomi bratmi, matkou a takmer nepočujúcou tetou. Jednou z výhod filmu je práca s naráciou. Úloha rozprávača sa presúva striedavo z Florimonda na Elaine, z Elaine na jej matku a z jej matky na Florimondovu tetu a nakoniec na Eleininho otca. Vďaka tomu vie divák o postavách všetko a nič mu nie je skryté – ani ich myšlienky, ani ich zámery, ba ani ich vlastný pohľad na situáciu. Nevýhodou filmu je prílišná zložitosť, čo sa týka odvíjania príbehu. Celkovo je zápletka L'Été meurtrier veľmi jednoduchá, ibaže je zbytočne prešpekulovaná v rozprávaní, akoby sa Becker snažil umelo posilniť trochu slabý námet tým, že rozkúskuje príbeh medzi postavy, z ktorých každá niečo vie, ale málokedy to povie priamo. Skôr je všetko vypovedané v myšlienkach. Becker taktiež často používa retrospektívu a v konečnom dôsledku je vlastne celý film retrospektívou s retrospektívami, pretože úloha rozprávača sa delí medzi kľúčové postavy, čo posilňuje dojem, že aj keď sa pozeráme na filmovú prítomnosť, je to vlastne kus minulosti, ktorý je divákovi sprostredkovaný cez rozprávanie postáv. Ďalšou slabinou je vývoj postavy Elaine, ktorá je v prvej polovici filmu temperamentná, arogantná a odmeraná, no v druhej polovici dostáva svoj temperament plne pod kontrolu a je odrazu až príliš pokojná a rafinovaná. Je tiež nutné podotknúť, že celý film stojí na herectve Isabelle Adjani, ktorá je v úlohe Elaine veľmi presvedčivá, a to v každej jej nálade. Prekvapí tiež Michel Galabru ako chladný pomstiteľ. Finále je ani nie tak prekvapivé, ako skôr logické. To, čo ho robí zaujímavým je skutočnosť, že Eleinina trauma z minulosti a potreba pomsty sa preniesli na jej manžela, ktorý si pravdepodobne vďaka svojmu konaniu duševne odtrpí to, čo ona. Okrem Delerueovej hudby zaznieva aj skladba Eltona JohnaDon´t Go Breaking My Hearta jeden z hitov Joe DassinaL´étéindien, obe v inštrumentálnej podobe v podaní dedinskej rockovej kapely s rozladenými gitarami, čo znelo vtipne.

Jean Beckerse stává mým velkým oblíbencem.  2010Má odpoledne s Margueritte2007Rozhovory s mým zahradníkem1999Děti z mokřina teď tato paráda z roku 1983. Z letního příběhu rozmarné dívky se postupně drama se smutným koncem. Víc a víc se dozvídáme, co je na pozadí osudu Eliane, kterou fantasticky ztvárnilaIsabelle Adjani.Herečce je 27 , postavě 20, což vůbec není poznat. Ale co vše Isabell zahraje to je fascinující. Ty návaly vzteku, najednou jako když utne je zase milá. Směje se , brečí, zuří .... ZA tuto roli dostala francouzského Cézara (jednoho z pěti). Za zmínku v tomto filmu stojíFrançois Cluzet(později Nedotknutelní) v roli bratra hlavního hrdiny. A takyMichel Galabru, když nehraje jen velitele četníků ze St. Tropez

Nesadol mi tento film. Nerozumel som mu tak, ako by som chcel, nepozdávali sa mi niektoré herecké výkony, ani dynamika deja. Príbeh mi pripadal prekombinovaný, film zbytočne dlhý a nie som si ani istý, či Isabelle Adjani, ktorú som videl po prvý krát, si zaslúži taký nekritický obdiv. Nepripisujem môjmu viac-menej negatívnemu pohľadu na film žiaden význam. Na to, aby film na mňa výrazne zapôsobil, musí byť splnených mnoho kritérií. A keď nie sú, považujem vyjadrenie, že mi film nesadol, za adekvátne môjmu výslednému dojmu.

Tolik krásných šatů a na tak krásné herečce jsem ještě neviděl. Provokativní i křehká Isabella Adjani v hlavní roli dramatu jedné dávné historie. Přeměna mezi žánry je zajímavá a temná historie nepříjemná. Letní překvapení viděné na podzim. Trochu mi to připomnělo tou zlou vzpomínkou Starou pušku (1975)