Vražda před večeří (1972)

Velmi pekny film i kniha s takovou podivnou az tesnou atmosferou Habriny a s valecnou minulosti nekolika akteru. Dojde zde skutecne k vrazde pred veceri, ikdy mate spis pocit ze se to stalo po veceri nebo za vecere...Rekreacni stredisko zamestancu televize se stane kulisou vrazdy i zdanlive sebevrazdy. Vysetrovatele jsou postaveni pred trestny cin i opravdu trestne zhasinani a rozsvecovani el. proudu, ktere ma za nasledek smrt. Kdo je vrahem, ktery pred silvestrem zavrazdi pana profesora a nadale vladne po rekreacnim objektu? Detektivka ma velmi peknou atmoseru.

04.05.2024: Se divím, že někoho nezabili už při obědě. Dobré dialogy. 02.03.2026: Moc hezká detektivka s knižní předlohou, která se moc pěkně čte. Knížka je ještě taková hezčí, protože se tam kromě dvou vrdažd vyšetřují i jiné okolnosti podivného Silvestra. Vrah vládne po hotelu na samotě a zůstanou po něm dvě mrtvoli. Při čtení té knížky má člověk skoro pořád hlad, protože se tam stále mluví o nějakém jídle. Má to takvou zvláštní atosféru opuštěného místa, kde je jen nějaká parta lidí a mezi nimi číhá vrah, který si počká na výpadky proudu aby mohl vládnou a zabíjet.

Případ jako takový je docela zajímavý, ale jeho zpracování, v podstatě výhradně formou dialogů, už méně. S pár drobnými úpravami z toho mohla být nadprůměrná rozhlasová hra, takto jen sotva průměrná televizní inscenace. Přišlo mi, že by si bez té (tady v podstatě zbytečné) obrazové stránky, člověk ty dialogy více užil....

Průměrná televizní spíše konverzační detektivka, která ale měla potřebnou "detektivní" atmosféru, i když byla natočena hodně nízkonákladově. Ačkoliv se děj odehrával v rekreačním objektu filmařů před Silvestrem, nikoho například nenapadlo vytvořit v kulisách alespoň trochu vánoční výzdoby, která by tam jinak musela jistě být. Pozoruhodné také je, že v době již tuhé husákovské normalizace prošlo téma, kdy pozitivní roli klíčového svědka sehraje (i když jen na dálku) emigrant, který zastával vysokou pozici na Barrandově před únorem 1948 a po něm pak emigroval do Švýcarska.

Film bol natočený podľa románu Františka Kafku “Večera s vrahom”. A práve s jeho menom som sa stretol v Múzeu moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborciach, kde je aj tomuto spisovateľovi, prekladateľovi a politikovi venovaná spomienka. Ten bol v rokoch 1941–1945 väznený v koncentračnom tábore Majdane a neskôr Osvienčim, kde sa dočkal oslobodenia a vstúpil do radov 1. československého armádneho zboru. Po vzniku prvej vlády tzv. košickej sa stal prvým tajomníkom a úradníkom ministerstva priemyslu. Takže vojnových skúsenosti a zážitkov mal na rozdávanie. Ale samotný film „Vražda pred večerou“ je spracovaný podľa skutočných udalosti, ktoré sa odohrávali v pražskom kultúrnom živote v dobe Protektorátu. Filmový Holub bol v skutočnosti Ján Sviták, ktorý v dobe vojny pôsobil ako producent a riaditeľ filmových ateliérov, pôsobil taktiež vo vedení Filmprüfstelle, ktorá rozhodovala o povolení filmov. Tu sa začalo hovoriť o jeho kolaborácii s Nemcami aj keď skutočnosť bola iná. Nakoniec hliadka Revolučných gárd, ktorú viedlo Volejníček ho zobral na vypočutie a potom ho odovzdali rozvášnenému ľudu a nakoniec bol červenoarmejcom zastrelený za jeho kolaboráciu s nacistami. A aj ďalšie nekalé udalosti z tohto prostredia a z tej doby vychádzajú vo filme najavo.