Noc rozhodnutí (1993)

Scénář hřeší na schopnost Rudolfa Hrušínského se inscenací proexistovat (v tomto případě spíše protrpět) - jeho role a repliky mu ani víc neumožnily. Tahounem snímku je však Josef Abrhám. Atraktivní jsou zejména společné výstupy se Soběslavem Sejkem v prvoplánové roli malého českého člověka. Odhlédnu-li od dobově podmíněné rehabilitace Háchy, je to trefné dílo, a bohužel stále aktuální. Co říká Němcův Chvalkovský o Německu a masarykovštině nebo Sejkův Kouba o intelektuálech (a odpovídá to diskurzu tzv. druhé republiky) a Chvalkovský i Meissner o míru, to slyšíme dnes o Rusku, havlismu, liberálech i o míru. Pro svou výstižnost si tato inscenace zaslouží plný počet bodů navzdory scenáristickým přešlapům.

Labutí píseň Rudolfa Hrušínského.
Televizní inscenace, která má všechny nešvary devadesátkové TV tvorby (omezená výprava, strojová hudba a dialogy, které šustí).
Ale je tu Rudolf Hrušínský, který jezdil na plac na revers, aby suverénně přehrál Abrháma, Němce a Munzara.
Hrušínského Hácha je nemocný, ale není slabý. Bytostně váhá. Co je správné, není vždy morální a mravné. A naopak...

Jen maloktera inscenace je po 30 (!!!) letech mnohem strasidelneji aktualni (viz damokluv mec mnichovanstvi nad Ukrajinou) nez v dobe natoceni. Zivotni,  doslova role zivota a smrti Rudolfa Hrusinskeho - zadny jiny herec by to takhle nesehral, a ani sam RH v jakekoliv jine etape jeho zivota. Uz tyto dva statmenty staci na to, abych dal plnou palbu, zvlast, kdyz pricteme mraziveho Munzara, slizskeho Nemce, velikasskeho Abrhama. To mam vsak proti inscenaci - nepritomnost samotneho Adolfa, udelali z nej jakehosi Valdemorta. A pak ty zaverecne reci o rozpadu Rakouska Uherska, ktere povazuji vecne za nespravne (samo RU bylo projevem neneckeho velikasstvi a ne hraz proti nemu), respektuji vsak, ze se mohlo jednat o postoji samotneho Hachy. 8.5/10. Muj maly osobni oscar za dila premierove videna v roce 2025: udeluji panu Rudolfu H cenu za nejlepsi muzsky herecky vykon v hlavni dramaticke roli a v seniorni dramaticke roli.

Strhující. Emil Hácha je nedoceněná postava našich novodobých dějin, mnohdy ostrakizovaná nebo odsuzovaná přímo pro zrádcovství a kolaboraci. Je to postava starého muže, který na svá bedra vzal nelehké břímě v časech, kdy by s ním nikdo neměnil ani za nic. Byl to již muž starý, sužovaný chatrným zdravím s pouhými šesti lety života před sebou. Nevím zda to byl záměr, nebo prostá náhoda, ale jeho role byla svěřena panu Rudolfu Hrušínskému, který měl tou dobou taktéž chatrné zdraví i jemuž osud  vyměřil již jen krátký čas do jeho smrti. Na natáčení jezdil prý z nemocnice,  stálo ho nesmírně sil, ale hrál jako by se nic nedělo. Všichni od štábu tak nějak tušili, že tohle je jeho poslední film i role. A tušil to nejspíše i on sám. Pokud by si ale snad někdo myslel, že hraní nedal vše jak u něj bylo zvykem, šeredně by se mýlil. Ba právě naopak. S vědomím toho všeho jsem napnutě sledoval každičké jeho gesto. A asi právě díky tomu všemu zde došlo k vzácnému prolnutí reality s hraním, které tak postavě nemocného a vyčerpaného Háchy dala neuvěřitelnou hloubku. Film je plný moudrých vět hodných zamyšlení a leckteré repliky na tyrany a opatrný svět platí i dnes. Stačí se podívat co dělají ruSSové na Ukrajině a jak reaguje zcela na zjevné porušení mezinárodního práva a záměrné vyvražďování obyvatelstva. Jako průvodci jsou ve filmu prezidentovi k dipozici ministr zahraničí, osobní lékař a osobní komorník, přičemž každá z postav prezentuje své osobní individuální postoje k nacistickému diktátu.  Nejednotnost názorů nechává prezidenta Háchu v ještě větší osobní izolaci a nejistotě jak se zachovat, aby dopady na český národ byly minimální.   Nakonec prezident otázku - a co byste dělal na mém místě, položí prakticky samotnému divákovi. Odpověď se může zdát snadná, jenže my víme jak historie v tomto případě dopadla a jak skončila Třetí říše. Emil Hácha to v ten sychravý večer, kdy drobně sněžilo a k naší zmrzačené, odzbrojené republice směřovalo několik po zuby ozbrojených hadů nacistické armády v uniformách feld grau s rozkazy zlikvidovat okamžitě jakýkoliv odpor nevěděl. Věděl ale zcela jistě jak dopadala španělská města po bombardování luftwaffe. Jak říkám, neměnil bych ani za modré z nebe. Všichni ve filmu podali úžasné herecké výkony, ale hluboce se skláním před panem Hrušínským. Byl to skutečný PAN herec a tento jeho poslední film je zároveň i skvělým pomníkem jeho celoživotnímu dílu. Dávám za 5 hvězd. * * * * *

Dr. Emil Hácha byl pozoruhodným člověkem. Kdyby "stihl" být prezidentem dříve, troufám si říct, že by byl uctíván více než Masaryk. Osud nebo možná Pán Bůh (Dr. Hácha byl silně veřící) mu ke stáří připravil nelehký úkol, který mu dodnes nezávidí snad nikdo. Ale vydržel, až do samého konce a zatracení. Až s pádem železné opony se začalo rozkrývat, kolika příkoří a jak nelehkého údělu se tomuto skromnému, obětavému a čestnému muži dostávalo. Po přečteníknihyhistorika Víta Machálka si Dr. Háchy vážím o to víc. Naše republika by si měla toho velikána našich nedávných dějin připomínat častěji. Inscenace režiséra Háši jen připodobňuje co se asi mohlo stát oné noci 15. března 1939 v Berlíně. Ovšem s mistrovským výkonem pana Hrušínského, který takřka na smrtelé loži doslova zhmotnil kontroverzní osobu Dr. Háchy. Má to mimořádnou atmosféru, která je v televizní inscenaci málokdy k vidění.