Vládce temnot (1987)

Takhle si představuji kvalitně zpracované atmosferické hororové béčko, které dokáže na malé ploše vytvořit tísnivou a hutnou atmosféru, která by se dala krájet nejenom kuchyňským nožem. Hudba je naprosto výborná a je jedním z tahounů výsledného dojmu. Ty čtyři hvězdičky si za mě film rozhodně zaslouží, i když je to místy lehce naivní, nelogické, ale to lze zkrátka pochopit, protože se doopravdy jedná o béčkový film, který má ale hodně co nabídnout, i když toho hodně pan režisér převzal ze svého kultovního snímkuVěc (1982). Carpenter mě hodně chutí a mám v plánu v budoucnu s jeho tvorbou pokračovat.

Jeden z nejlepších filmů John Carpentera, parta vědců a matematiků dohromady s knězem zkoumá tajemný objekt ve sklepě kostela, který po celá staletí chránilo "bratrstvo spánku". Ten ale začíná vyvýjet aktivitu, která zavání nedozírnými apokalyptickými následky, před kterými jsou všichni zůčastnění varování opakujícím se snem, jenž je vlastně varovnou zprávou posílanou z budoucnosti, a do toho ty žížaly, brouci, tekuté zrcadlo a kolem kostela se poflakující bezdomovec hraný Alice Cooperem.

Horor, který kombinuje vědu a nadpřirozeno. V zásadě je dost nízkorozpočtový, ani triky nejsou nic extra – od Carpentera jsem čekal trochu víc. Má ale pěknou atmosféru, i když docela táhlý úvod. Jednu chvíli děj vypadá, že to bude klasická béčková vyvražďovačka, ale naštěstí se tímhle směrem nevydá a pokračuje jinak. Finále je docela napínavé a epické, i když pořád takovým nízkorozpočtovým stylem.
Líbí se mi ten tajemný lore, který hrdinové začnou odhalovat výzkumem – tajný řád, prastarý artefakt, mimozemské/nadpřirozené bytosti (podstata není úplně jasná), dimenze zla a záhadný sen, který je zjevně ve skutečnosti vysílání z budoucnosti, atd. Tohle je super.
Postavy jsou fajn a sympatické. Hrají je poměrně neznámí herci (akorát Donald Pleasence je známý), ale nevadí to. Dva se už objevili v předchozím Carpenterově filmu Velké nesnáze v Malé Číně. Malou roli tu má zpěvák Alice Cooper (jeden z bezdomovců), který pro film složil písničku Prince of Darkness. Tu si mimochodem do sluchátek pouští ten jeden student, než ho Cooper probodne.
Na konci je jedna trochu klišé lekačka (jinak tu nejsou, což je dobře) a také jakoby otevřený konec, nebo alespoň jen náznak. To podle mě nebylo nutné, ale je fakt, že u hororů je to skoro povinnost.

Carpenter v jednom ze svých vrcholných hororových filmů slučuje žánrový koncept prokletého domu s lovecraftovskými motivy hrůzy a personifikovaného zla přesahujícího lidské poznání i pokolení. Výtečně tu pracuje s prvky křesťanské pseudo-mystiky i žánrově zveličené rádoby-vědy a spřádá z nich pojivo pro budování fenomenálně znepokojivé atmosféry prošpikované transgresivně extrémními záběry lidí přicházejících o vládu nad svými těly i o jejich fyzickou soudržnost. Fakt, že vše výtečné, zde ředí osmdesátková low-budget šmíra, jalové profilační dialogy a herecký ansámbl spíše pochybných kvalit, je třeba brát jako součást celku. Kompromisy na jisté straně dovolily na straně druhé velkou tvůrčí svobodu a dostatek prostředků nasměrovaný do fantastických efektů.

Hodne, hodne solídna atmosféra a výborné masky. Možno to trochu nadhodnocujem, ale pokiaľ skoro 40 ročný horor na mňa dokáže stále poctivo fungovať, tak to neviem neoceniť. Že som si to pozrel v noci sa ukázal byť fakt super krok, lebo som mal po sto rokoch trochu "nahnané v gaťoch", za čo som moc rád.Carpentertotiž pracoval v Prince of Darkness veľmi efektívne s napätím a hrôzou. Presne vedel, kedy má v akej scéne s akou intenzitou vhodne udrieť, zatiaľ čo celkovo stupňuje dusnotu, aby mohol inde neskôr udrieť ešte výraznejším spôsobom. Vzhľadom na to, že som si hovoril ako dávno som nevidel funkčný horor, ma tento dosť potešil.