Útěk z New Yorku (1981)

Carpenter má svůj osobní styl. Někomu se jeho filmy líbí, druhým nikoliv. Já patřím do té první části. Navíc mám rád velmi i Kurt Russella. Film má za prvé skvělou atmosféru. Špinavý Manhattan plný bláznů v černé kůži s šílenými vlasovými variacemi, což krásně odkazuje na anarchistickou společnost, kde nic není tabu. Za řekou máte šedivý beton s čistými liniemi a pány v čistých uniformách, zatímco na druhém břehu vás čeká špinavá barevnost ve všech variantách. Prezident je tak nevýrazná a mělká postava bez šarmu, která je opravdu jen balíčkem, který má zajistit Kurtovi svobodu. Akční scény jsou ne zase tak akční, jako tomu bývá u jiných osmdesátkových akčních filmů, ale zde se na akci tolik nesází. Atmosféra je temná a tíživá díky samotnému místu, kde víte že jste stále v ohrožení života. Filmu navíc prospívá i nízká stopáž, takže nemáte šanci se začít nudit. V momentech, kde byste si přáli více času na akci zkrátka není čas a vy jste vrženi do jiné scény. Přeci jenom má Kurt na splnění úkolu omezený čas, jinak dohoda přestává platit. Útěk z New Yorku určitě není nejlepším filmem své doby, ale má svou osobitost, kterou jedni ocení a rádi se do tohoto surrealistického světa vrátí. Má své mouchy, třeba i s tempem, kdy je první polovinu tak pomalý a vláčný a pak se sprintem řítí do konce, což je dáno i odpočítáváním času na hodinkách našeho hrdiny.

Někdy je lepší nechat vzpomínky spát. Existují filmy, které ve své době definovaly žánr a my na ně s nostalgií vzpomínáme. Když se ale k takovému kousku vrátíte po letech, hrozí tvrdý dopad na zem. Přesně to je případ kultovního snímku režiséra Johna CarpenteraÚtěk z New Yorku. Kdysi jsme to viděli snad ještě na ohrané videokazetě z videopůjčovny, a pak až teď, po dlouhých letech. Doba ale nezadržitelně uplynula a z tehdejšího hitu zbyla jen unylá podívaná, která mě dnes už vůbec nebavila. Musím nechat jednu věc: nápad vytvořit z celého newyorského poloostrova Manhattan jedno obrovské vězení je nesmírně zajímavý. Představa města jako izolovaného světa plného nenapravitelných zločinců a vyvrhelů, kde neplatí žádné zákony a odkud není úniku, má i dnes skvělý dystopický potenciál. Do tohoto pekla plného šílenců se shodou nešťastných okolností zřítí letadlo s prezidentem USA (Donald Pleasence). Hlava státu pád přežije, ale stane se nedobrovolným rukojmím zdejšího gangu. Na jeho záchranu je vyslán Snake Plissken (Kurt Russell) – drsný, jednooký válečný veterán, který dostane ultimátum: buď prezidenta zachrání, nebo zemře. Začíná nebezpečná záchranná mise, která měla být podle všeho adrenalinovou bombou. Jenže nebyla. Co fungovalo v roce 1981, dnes působí zoufale vyčpěle. Pochmurná vize blízké budoucnosti se proměnila v přehlídku laciných kulis, tmavých chodeb a nepochopitelně pomalého tempa. Akce, která měla brát dech, je dnes spíše k smíchu nebo k uzívání. Kurt Russell se sice snaží hrát ultimátního drsňáka, ale jeho Snake Plissken spíše jen tak bloumá temnými uličkami a záchranná mise postrádá jakékoliv skutečné napětí. Možná to byl hit kdysi v osmdesátých letech, kdy diváci hltali každou sci-fi vizi. Dnes už ale film nemá modernímu divákovi co nabídnout. Tam, kde dříve fungovala atmosféra, zbyla jen nuda a povzdech nad tím, jak moc kinematografie pokročila dopředu.Útěk z New Yorkusice přišel s originálním námětem na městské vězení, ale provedení trestuhodně zestárlo. Jako historický exkurz do začátků sci-fi žánru možná zajímavé, ale jako film na večer pro dnešního diváka už bohužel nefunkční a nudné. Suma sumárum,film Útěk z New Yorku ode mne získal pouze jednu newyorskou hvězdu *.

Kultové béčko? To síce možno áno, ale béčko by podľa mňa nemala tak vymakaný príbeh, čo je síce neoriginálny, no ba filmové plátno prevedený do dokonalosti. Kurt Russell si vo filmoch od Johna Carpentera vždybišiel svoju správnu vlnu, no ja chcem najviac oceniť úlohu Lee van Cleefa - vždy som ho v tomto snímku mal rád a vždy ho mať rád budem. Aj Ernest Borgnine je tiež celkom fajn. Celý snímok nie je ani tak o deji (o ktorom som ale vyslovil svoj názor už vyššie) ako skôr o atmosfére - a tá je presne taká, aká má byť: pochmúrna, temná, stresujúca aj stiesňujúca, čím sa kulisy polorozpadnutého New Yorku, čoby veľkého väzenia pre najťažších zločincov, dostanú divákovi pod kožu. A to je to, čo tomuto snímku od Carpentera (ktorý mnohí považujú "len" za spomínané lacné kultové béčko) hneď zo začiatku ide majstrovsky. Preto mu musím dať plný počet, aj keď to pre mnohých z vás môže byť nepochopiteľné.

Jako mladý jsem to neviděl a tím pádem to pro mě kultovka není.Je to škoda, protože to bych pak nevytýkal vcelku nesmyslný námět. Proč by si Američané dělali ze svého ikonického Manhattanu vězení? Proč by nad ním pak lítali s prezidentem? Nevadil by mně možná ani ten blbě obsazený americký prezident. Nevytrhávaly by mě z akce a napětí logické nesrovnalosti. Zkrátka bych se jen ponořil do dobře vybudované atmosféry (kamera, hudba, ostatní postavy) a společně s hlavním hrdinou (slušně zahraný Kurtem Russellem) bych všechny zachraňoval. :-) Když už člověk o hodně let později viděl o hodně filmů víc, tak se srovnání neubrání a vybaví se mu lepší kus. Špatný film to ale není. Bohužel na rozdíl od filmu Velké nesnáze v Malé Číně (stejný tvůrčí tým), který jsem viděl v mládí, to bude o hvězdu méně.(60%)

Když vám někdo řekně, že Manhattan obehnali zdí a udělali z něj vězení, většina lidí se zeptá:"A kdo tohle proboha schválil?"Útěk z New Yorku je přesně tím filmem, kde je premisa tak absurdní, až se začne pomalu tvářit jako poctivé sci-fi a jakmile se objevíKurt Russellse svým věčně zasmušilým výrazem a hlasem, který by dokázal sklonit hlavu i u kobry z vlastního tetování, začíná být jasné, že tady půjde o víc než jen o nějaké pobíhání po postapokalyptických ruinách.Carpenterůvsvět je temný, špinavý a přitom podivně prázdný. Vězení pro desetitisíce zločinců, ale v záběru je jich vždycky cca dvacet (možná se ti ostatní schovali před kameramanem). I tak má každá scéna jakési retro kouzlo s rozpadajícími se mrakodrapy, světlý blikajícími více než většina dnešních diskoték a atmosférou vonící po starých filmech a levných výbušninách. A pak je tuIsaac Hayesjako Duke, muž, který by mohl vládnout i parkovišti před supermarketem a pořád by vypadal majestátně. Logika si vzala nejspíš dovolenou, akční scény asi točili po únavném obědě a svět, který slibue kompletní chaos nabízí spíš komorní potyčky mezi několika zaprášenými obyvateli. Útěk z New Yorku má jakýs takýs švih, neúmyslný humor a charisma, které se dnes už nevidí. Je to ten druh filmové šílenosti, který se vám zabydlí v hlavě a nechá tam světélko jež říká:"Hele, možná bys přece jen mohl dát šanci i tomupokračování."