Vital (2004)

Posledné rozlúčenie skrze spomienky na mŕtveho.. Vo svete za hranicami reality.. Niekde medzi snami, a predstavami. Cukamoto upustil od šialenej jazdy a znova raz skúsil obyčajný príbeh. A tentoraz sa mu to darí viac ako v prípade Blížencov. Art ustupuje do pozadia. V popredí sa zjavuje príbeh a myšlienka. Odťažitosť reálneho sveta.. vyprázdnenosť miest.. .túžba po seba trýznení. pytva ľudského tela s úmyslom dosiahnuť najhlbšiu podstatu akú ľudské telo skrýva - hľadanie duše. Vital je podivuhodným filmom čo do zápletky, ale jeho príbehová rovina je veľmi poetická. Po Snake of June je znova dážď a kvapky vody krásnou kulisou v popredí ktorej je množstvo smutných pohľadov, zúfalých smiechov a hľadanie zmierenia. Film o smrti a o kráse spomienok. Najprístupnejší Cukamoto vôbec. Hoci aj tu je množstvo explicitných záberov na telá a ich časti.

No páni... Tohodle Tsukamota jsem dlouho odkládal protože synopse ani screany mě jakkoliv nelákaly, ale teď když jsem si na to našel klidnou chvilku tu jen sedím v nekonečném údivu. Je to vyzrálý, citlivý a intimní art.. melancholický ale v žádném případě vyděračský či něják jinak teatrálně melodramatický. Myslím, že to chce od diváka hodně empatie, otevřenosti a nějáký ten podvědomý a intuitivní vztah k tématu. Člověk který to má takhle poladěné snadno pozná, že na něj Tsukamoto mluví magickou řečí a skromný příběh který zde předkládá má skutečný a hodnotný přesah. Tohle očekávám od filmu a umění obecně... Znova se mi potvrdilo, že Shin´ya je (ve své nenápadnosti) velký a osobitý umělec který ví která bije, kde to cvaká, co se skrývá za oponou...... Závěrečná tečka je ve své prostotě a prchavosti jeden z nejsilnějších, nejhlubších a nejmoudřejších filmových momentů vůbec.... Krása.

snazil jsem se, opravdu snazil. mam rad divne filmy a od vitalu jsem si sliboval, ze by v tomhle smeru mohl skvele obstat. bohuzel me naprosto minul a nezaujal. dej nemel hlavu a patu a prestoze jsem si obsah po shlednuti znovu peclive precetl, stale jsem jej v tom nedovedl najit. jako tresnicka na dorte - smysl nekterych vedlejsich postav mi pak zcela unikl. zaverecne titulky byly vykoupenim

Chce se mi říct, že to byl zatím nejlepší Tsukamoto, ale i kdyby tomu tak bylo, stále mě nedokáže o svých nadprůměrných kvalitách jednoznačně přesvědčit. Po těch hodně ujetých věcech od něj, bylo tohle sice taky nestandardní - taková morbidní love story po japonsku - ale trochu z jiného soudku. Mnohem citlivější. Chjo... 3,5*

Tenhle režisér se nenarodil pro natáčení filmů jako tento. Je to dle mého pouze lehoučký nadprůměr. Pěkně zpracované, ale emočně vyprahlé, prodchnuté zvláštní atmosférou. Navíc si myslím, že potenciál samotného námětu nestačí na celý film. Tsukamoto není Fincher. Kdyby to mělo o půlhodiny méně, možná bych přihodil ještě půlhvězdu.