Viktor Veliký (1988)

Československá televizní dvoudílná historická inscenace podle románu A. Mauroise vyprávějící o událostech odehrávajících se v závěrečné fázi života francouzského spisovatele a básníka Victora Huga (1802-1885). V první části se seznamujeme se spisovatelem a jeho rodinou, kteří tráví své dny ve vyhnanství na anglickém Normanském ostrově Guernsey, kde strávili dlouhých 19 let. Spisovatel, který svá díla psal zásadně ve stoje a jehož postavu obdivuhodným způsobem ztvárnil M. Kopecký, se potýká s tragickými událostmi v rodině, skonem jeho manželky a nešťastnou láskou jeho dcery Adéle, u níž později propukla duševní choroba. Jeho manželku Adélu hrála B. Bohdanová, a syny novináře a nakladatele J. Hanzlík a V. Preiss. Po smrti manželky se oficiálně stává Hugovou partnerkou jeho dlouholetá milenka a společnice Juliet Drouetová v podání J. Štěpánkové. Druhá část inscenace je poznamenána politickými a válečnými událostmi roku 1870. Téměř sedmdesátiletý Victor Hugo se vrací do Francie a touží se zapojit do společenských událostí a politických funkcí. Je kontaktován radikální revoluční vládou s nabídkou místa ministerského předsedy, nakonec však po úrážkách veškeré francouzské politické dění opouští. Po neúspěšném pokusu o azyl v Belgii se v závěru inscenace V. Hugo vrací na svou usedlost na Normanských ostrovech. Inscenace překvapivě nekončí Hugovou smrtí, neboť osud mu dopřál ještě dalších patnáct let života, které strávil střídavě na ostrově Guernsey a v Paříži. Další postavy z tohoto zdařilého televizního díla, které mohu zmínit, jsou F. Němec v roli Hugova tajemníka, J. Preissová coby filmová i skutečná manželka Hugova syna V. Preisse, T. Brodská jakožto služebná, ke kterým měl starý pan Hugo vždy vřelý vztah či S. Skopal v roli pozdějšího francouzského premiéra Clemenceaua. Toto filmové dílo dokázalo českému divákovi přiblížit činnosti a život V. Huga v pozdějším věku, a vzhledem k tomu, že film natočil J. Dudek podle scénáře J. Dietla, jejichž umělecké nadání bylo mimořádně a jejich tvorba patří k tomu nejlepšímu, co u nás vzniklo, je i tato inscenace nadprůměrně působivá. Pan M. Kopecký, jehož výkon bych se nebál označit za famózní, potvrdil vysokou kvalitu a nadstandartní úroveň tohoto snímku.

Majstrovský výkon majstra o majstrovi. Ten Kopecký dal toho Huga, ako keby práve vyskočil z fotky. A aj na evidentne nižší rozpočet, tak typický pre tú dobu, film smrdí realizmom. Film má ale málo akcie, veľa takých povedačiek, mnoho dlhých pasáží a môže bežné publikum začať nudiť. Každopádne minimálne za ten výkon hlavného herca sa oplatí hodnotiť vyššie, dnes sa už nič podobné natočiť ani neodvážia a novú generáciu velikáni svojej doby ani nezaujímajú.

Jeden z méně známých důkazů, že televizní role Miloše Kopeckého nelze zúžit jenom na Alfonse Karáska a doktora Štrosmajera. Trestuhodně málo reprízováno. Solidní konverzační inscenace, v níž Victor Hugo ve své sošné póze a převážně ve statické poloze sype z rukávu životní moudra, zatímco všichni ostatní jsou degradováni do rolí komparsistů/přikyvovačů. A přestože jde o poměrně krátký časový úsek návratu Victora Huga z exilu a jeho zapojení do politiky po pádu Napoleona III. (druhý díl je alespoň konverzačně akčnější), v retrospektivních dialozích pokrývá prakticky celý jeho životopis. Kromě skvostného Miloše Kopeckého bych já osobně vypíchnul – jako mnohde jinde - režisérovu manželku (Jana Štěpánková).

Sice zahrané na výbornou, avšak dialogy byly poněkud "suché" a akce nulová, což je škoda a určitě se to dalo zpracovat mnohem zajímavěji. Jen kvůli našim hereckým velikánům jsem byl schopen to dosledovat, protože zejména první díl neměl od nudy daleko a druhý díl byl scénáristicky jen o malý kousek lepší.

skor divadelna hra ako film. Ale remeselne vyborne zvladnute, Koncert Milosa Kopeckeho,,, 75%