Vévodkyně (2008)

Velmi povedené historické drama v hlavní roli s mladou Keirou Knightley. Už dlouho dobu se mi tento snímek vyhýbal, možná i tím, že jsem si myslel, že film je pouze taková výpravná kostýmová podívaná a nic víc, která mě navíc nebude ani příliš bavit. Ale nakonec mě snímek hodně bavil. Je pravda, že výprava a zejména kostýmy hrají ve filmu zásadní roli a veškeré šaty a oděvy jsou velkolepé, avšak není to, to jediné, čím mě film zaujal. Tak třeba ten samotný příběh, který jsem absolutně neznal. Vychází z biografie anglické aristokratky Gergogiany Cavendish, kterou si vyhlédl William, vévoda z Devonshiru, ještě jako neurozenou dívku, jako svou budoucí ženu, jenž mu má zajistit potomky, resp. mužského dědice svého proslulého rodu. Poté, co si mladou manželku přivede do svého panství v Londýně, ihned na řadu přichází úkol, kvůli kterému si ji vybral, tedy aby mu porodila syna. Ještě před tím než sama čeká dítě, se ale musí vyrovnávat s malou holčičkou v jejich domě, tak i posléze s jeho veřejnou milenkou a do té doby její nejlepší přítelkyni Bess, která se k nim nastěhuje. Není tedy divu, že samotná hrdinka si také najde přítele, do kterého se zamiluje. Jenže to už je velký problém. To si žena v jejím postavení nemůže dovolit. Ještě větší malér však je, že vévodovy nerodí kluky, ale dcery. Kromě již zmíněné Keiry v titulní roli svobodomyslné ženy, která se nechce jen tak podřídit manželovi a společenským konvencím 18 století, stojí rozhodně za zmínku také Ralph Fiennes jako její muž a vévoda Devonshiru. Celkově také atmosféra a dobová hudba ve filmu jsou na dobré úrovni, což jednoznačně přispívá k dobrému pocitu ze zhlédnutí.

Přemýšlel jsem, že napíšu něco vtipného o dekadentní šlechtě, která měla všechny lidi u prdele, jak si ženy musely nechat všechno líbit, aby mohly vychovávat své děti. Jenže mě nic vtipného nenapadlo, ony si za to totiž dost často mohly samy. Časem se občas i role obrátí a muži jsou přinuceni ustupovat, dělat pro ně nepříznivé kompromisy, jen aby byl „klid“ a aby si taky užili děti a aspoň trochu se jim někdo věnoval. Já třeba začal děti vzdělávat v oblasti kinematografie. Vzhledem k svému věku viděly marvelovky, viděly pixarovky, viděly Stranger Things, viděly toho docela dost. Šli jsme dál, Terminátor 2 (skvělé), Pátý element (překvapivě ne tolik skvělé, přitom je to super zelený). Zbytek byl na nich, daly si Katniss, a to hned všechny čtyři, to se jim líbilo. Popřemýšlím pro příště. Zpět k Británii 18. století, ten film je prostě obyčejný film, na který se rádi podíváte a víte, že se k němu již nikdy nevrátíte. Když bude náhodou v televizi, raději přepnete.

Dobové "soužení" ve společnosti oblíbené, avšak v manželském svazku živořící (záletnému, necitlivému choti záleží pouze na zplození mužského dědice) vévodkyně papírově disponuje všemi správnými ingrediencemi (jako jsou silná žena, nenaplněná láska, aristokratická (ne)morálka, plus krásné kostýmy, výprava, hudba), ve výsledku nicméně žádné strhující, vášnivé drama/romanci nepředstavuje. Především ve druhé polovině jen matně, povrchně ilustruje dozajista zajímavý osud. [Napoprvé mi to ale na 4 * stačilo.]

Ok, film čo sa týka príbehovej stránky je fakt jednoduchý, v podstate by sa dal zhrnúť do jednej vety. Ale je tu pre mňa osobne toľko pozitív, že sa mierne prikloním k vyššiemu hodnoteniu. V prvom rade sú to Keira Knightley a Ralph Fiennes. Parádne výkony obaja, radosť pozerať. V druhom slede kamera - bolo vidieť, že sa točilo na 35mm a na moju obľúbenú kameru Panavision Panaflex Millennium XL2. Ja proste milujem to, aký perfektný, dokonale farebný a sýty obraz sa dá s touto kamerou docieliť. No a do tretice - samotný príbeh. Ten je založený na skutočných udalostiach. Ten bol miestami až srdcervúci a je vskutku strašné, či si vedia ľudia vzájomne robiť. Priznávam, že aj preto ma druhá polka a záver emocionálne dostali. Preto aj dávam vyššie hodnotenie. Mimochodom, film získal Oscara za kostýmy - nedivím sa (i keď na toto fakt expert nie som).

Poutavý příběh o anglické aristokratce, která ačkoli žila v 18. století, chtěla všechno. Bohatství, postavení, uznání, krásu, zábavu, lásku a všechny další rozkoše co život nabízí. Ale ejhe, neříhej hop, dokud nepřeskočíš. Se zdánlivě vysněným manželem jiskra nepřeskočila, takže přeskočila u milence. Ale jelikož jsme stále v 18. století, nemohlo to dopadnout happy endem. Bylo zajimavé sledovat osud této rodiny, která se snažila vypořádat s běžnými útrapami života. Jen to bylo celé zabalené do moc hezkých kostýmů, lokací a hudby. Do nadprůměru to povyšují herecké výkony, protože při všech těch soukolích osudu bylo vážně co hrát.