Večeře po americku (2020)

Po delší době 5* Punkerská romance nejen pro mladé. Skvělá Emily Skeggs, ta tady nemá ani biografii, ani fotku. Když to porovnám s (oblíbenými) filmy o mladých z 80. tek (ve kterých hraje i Lea Thompson, matka dívky, kterou na počátku potká Simon na autobusové zastávce) , tak je to jako nebe a dudy. Písnička kterou složí v závěru Simon a Patty nemá chybu. Dle zajímavostí se na ní podílela i Emily Skeggs). A ty to zklidni !! PS. Vygůglil jsem, že Emily Skeggs obdržela v roce 2015 Theatre World Award (a před tím ještě 3 další), což naznačuje, že je (možná spíše / i ) divadelní herečka.

Snaha šokovať či prehnaná vulgarita pre mňa nie sú znakmi dobrej komédie a už vôbec nie výbornej. Večera po americky na týchto princípoch stojí ale len na zbežný prvý pohľad, podľa ktorého sa dá odsúdiť rovnako ako punková hlavná dvojica. Keď sa ale ponoríte hlbšie, zistíte, že humor tohto indíčka v skutočnosti stojí na  karikatúrnosti skoro všetkých zúčastnených a ukážkovom hereckom timingu, najmä geniálneho Kyla Gallnera. Každá postavička tu má nejakú opakujúcu sa, zapamätovateľnú drobnosť, ktorá pobaví. A keď už viete, že majú komediálnu rovinu dokonale zmáknutú, s údivom pozeráte, že zrazu padajú aj dojemnejšie emočné beaty a prirodzene zvládajú aj tú romantickú a dramatickú, do ktorých sa zdalo, že sa vôbec neplánujú pustiť. PS: Pri nahrávaní pesničky som asi ani nedýchal.

Hodně povedený menší film, který mi vykouzlil úsměv na tváři. Nic jsem si o filmu nezjišťoval, nevěděl jsem nic o ději, věděl jsem jen, že to má být komedie. A vám bych doporučil to samé. Nic si nezjišťovat, pustit si to, a nechat to na samotném filmu, jestli vám sedne nebo. Hodně příjemně mě překvapilo, že se film nesnaží divákovi zalíbit nebo mu nějak podlezajt. Prostě si jede své, a buď se na to naladíte a uvidíte moc hezký film, nebo vás to mine. Sám jsem si prvních dvacet minut říkal, že je to fajn, ale žádnou obří pecku jsem tam neviděl. A pak se to zlomí. Jakmile se příběh trochu rozjede je to o dost lepší podívaná. Následně se dostaneme postavám dost pod kůži, a najednou se přistihnete, že máte upřímný úsměv na tváři. A než se stačíte rozkoukat, tak je konec a vy jste dojatý a hodně spokojený. Režisér a scénárista v jedné osobě Adam Rehmeier dává do filmu srdíčko a je radost koukat na scény, které působí originálně, zábavně, autenticky a svěže. Režisér jede punkový styl a nebojí být sprostý, drzí, ale taky hezky dojemný. Kyle Gallner má skvěle napsanou roli a užívá si jí v každé scéně. Emily Skeggs neměla snadnou roli, přesto jí zvládla skvěle. Skeggs a Gallner májí skvělou chemii, parádně napsané dialogy, a jejich příběh je prostě fakt hezký. Jak už jsem se zmínil, největší problém je ta úvodní dvacetiminutovka, kdy se každý musí rozhodnout, jestli se mu film trefuje do noty nebo ne. Večeře po americku (Dinner in America) je hodně povedený a dobrý film, který si zaslouží, co nejvíce pozornosti, aby se k němu dostalo, co nejvíce diváků. PS: Má to hodně úderný soundtrack.

Na tenhle film mě nalákaly ig reely a jsem moc ráda, že jsem ho objevila. Vřískala jsem u něj radostí, má takový feel good a zároveň fuck the system vibe s poněkud netradičními představiteli ústředního páru."Do you think I'm weird? - No, yeah, you're fucking weird. - Is weird cool? - In your case? No."

Začátek člověka nakopne ve smyslu, že fakt nemá tucha,co se to před ním rozjíždía tak to ihned upoutá vaši pozornost. Simon je v nějakým testovacím zařízení, jako zelenina, pak je propuštěnej ale dostane méně peněz, než čekal, ihned vidíme, jak ostrej je náš hrdina hoch, protože čajina, co tam byla zavřená s ním, mu řekne, ať přijde na véču s rodinou, že mu ho pak vykouří... Simon je anti-establishment punker, který se kromě zapalování věcí a prodávání drog, jak posléze zjistíte, snaží se svou kapelou PSYOPS dělat true art, na akcích schovaný za maskou, má za zadkem policii a tak se různě skrývá u buchet, na který narazí a ony ucítí jeho alpha přítomnost a zero fucks given. Při jednom z útěků před policií narazí na Patty, se kterou chodil do třídy, ta ho nenapráší a on se pak vetře do jejího rodinného života, který převrátí naruby - navíc zjistí, že je jeho největší fanynka, která mu už dlouho píše básně v černých obálkách se srdíčkama a posílá vlhký polaroidový fotky, když se udělává u jeho hudby (neví, jak Simon/John Q. vypadá). Nutno dodat, u obou hrdinů je skvěle zahraná jejich počáteční a pak zamilovaná fáze, kdy je merge jejich hudby a tvorby a romance v klimaxu v závěru. Oba herci hrají svoje role jak o život, ať už v intenzivnějších nebo pomalejších a weird částech. Nebál bych se film přirovnat k opěvované loňské 'Anoře', nicméně 'Dinner in America' je ve výsledku trochu víc pohádečka a přijde mi, že ten závěr, ne ten s cigaretou v policejním okýnku, ten byl skvělej: "Sorry about this shitty fucking date. It doesn't get much worse than this." "It's ok. I'm just happy I got to see you play." Ale ten další po a po a po... kdy se to jen uzavře v takové pozitivní a klišé notě... první polovinu člověk stráví v domnění, že půjde o mnohem ostřejší záležitost, aby skončil u romantické komedie a zjistil, že vlastně 'Snack Shack' byl svým závěrem zajímavější (navíc autobio). Nicméně Adam Rehmeier má na kontě i šílený debut 'The Bunny Game', takže je asi těžké od něj něco "konkrétního" čekat. Ale bavily mě ty dialogy hrdinů, kteří oba přes svou odlišnost vůči mainstreamu našli sami sebe (i sebe) a věřím, že v částech jejich dialogů tenhle film nejvíc žije: "What the fuck? Hey, you got a dead cat here." "Yeah. It's been there since Monday." "So why the fuck don't you bury it or something?" "I don't know. I've just been, like, watching it." "Why?" "I don't know." "That's some creepy shit." "It is?" "Yeah. That's like serial killer shit." "It is?" "Yeah." "Do you think I'm weird?" "Oh, yeah. No, you're fuckin' weird." "Well, is weird cool?" "In your case, no." "Well, do you think I'm cool?" "I just said no." "Huh?" "I'm fuckin' with you again." (...) "You're a real good kisser. Seriously. I would not have guessed that." "Thanks. I guess all my practice with Kevin really pays off." "What?" "Well, he's not my real brother. Duh. He's adopted... I'm just fucking with you." "You need to take it down a notch." (...)  "So what'd you think of my family?" "I like your brother Danny." "Yeah. He's solid." "Simon?" "Yeah?" "Do you think I'm a retard?" "Don't you ever talk like that. Ever. You are not a retard. You are a total punk rocker." "I am?" "Yes. You are punk as fuck." "Can we listen to our song in here?" "Fuck, yeah. Pop that shit in the tape deck." "Are we going on our date now?" "Yeah, we're going on our date now." "Simon?" "Hmm?" "Remember whe I told you that yesterday was the best day ever?" "Yeah." "Today is even better." (couple goals) Někteří skončí v lochu a na tu svou weird osobu nenarazí, nebo na ni nenarazí ve správný čas aka bad timing. Někteří pak mají to štěstí, že i když je čeká těžká cesta, odloučení, nebo cokoliv, mají toho druhého, na nějž mohou čekat. Sympatická komedie v působivém hybridním provedení.