Van Diemen's Land (2009)

Nádherná příroda Tasmánie, tedy pokud tam zrovna nejste v trestanecké kolonii, živoříte a rozhodnete se pro útěk. Tamní krajina je totiž sice nádherná, ale zároveň drsná, nelítostná a hlavně taky záleží, s kým utečete. Pokud totiž nemáte dostatečné zásoby a jediným zdrojem potravy se můžete stát vy sám, je tady problém – zvláště když ostatní mají velký hlad a žádné morální zábrany. Některé scény byly vážně docela drsné (zvláště pak zabití prvního z vězňů), některé pasáže zas pro změnu zbytečně nudné a nezáživné. Tady si člověk prostě nevybere. Příběh zajímavý, krutý – drsný, herecké výkony některých zúčastněných taky nebyli marné, nicméně jsem postrádal pořádně vygradovaný a brutální závěr – pak už jen závěrečné titulky a jak dopadl jediný přeživší – nu špatně…

Ačkoliv "Van Diemen´s Land" vypráví o jiném čase i místě, hodně mi připomíná "Ohně na planinách" Kona Ičikawi. Mají společné téma - vysilující bezútěšné putování nehostinnou tichomořskou divočinou a především nepřetržité trýznivé hladovění, které dohání lidské bytosti do krajností způsobujících jejich morální a posléze i fyzický rozklad - i určitou formální podobnost v tom, jak se oba snímky vyhýbají popisnému naturalismu při zobrazování brutálních zvěrstev která se v nich odehrávají často mimo obraz nebo jen v náznaku. To jim ovšem nijak neubírá na působivosti. "Van Diemen´s Land" je ponurý příběh plný beznaděje, který jako studie patologického jednání v izolované skupině narušených individuí snese srovnání třeba s Reesovou "Podzemní pevností" (rovněž film na základě skutečných událostí, kde ovšem nebyl katalyzátorem temných povahových stránek postav hlad, ale tma a klaustrofobie)

Na jaký materiál to točili? Vypadalo to jak černobílý film. Děj? Katastrofa. Gore? Cha cha. Krajinu jsem si nevychutnal, protože chyběly barvy. Tři čtvrti hodiny jsem se nudil a nudil. Takže mohu hodnotit jen tu depre hudbu a atmosféru. Což by dvacet udělalo, ale to bych nesměl zrychlovat, tedy přejíždět. Jako proč mám čumět pět minut na dva chlapy, jak spí v lese? Takže venkoncem nedávám nic a je to.

Toto nie je horor, ale pojednáva o kanibalizme, tak to sem dám. Najhrôzostrašnejšie na scenári je, že operuje so skutočnými udalosťami. V roku 1822 z tasmánskej trestaneckej kolónie utiekla skupina väzňov, ale skôr, než sa stihla prebrodiť nehostinnou a na potravu chudobnou novozélandskou divočinou... sa navzájom zjedla. Prežil len jeden, toho chytili, zasa utiekol, zasa nie sám a zasa jedol ľudí. Tak keď ho chytili následne, prestalo ich to baviť a popravili ho. O tomto incidente pojednáva i dokumentárne ladený film z roku 2008 Posledná spoveď Alexandra Percaea.

Byla mi bližší Poslední zpověď Alexandra Pearce ať už kvůli stopáži. nebo co do depresivní intenzity. Van Diemen´s Land přiznávám atmosféru a využité exteriéry, špatní nebyli ni herci, ale celkově to na mě působilo monotónne utahaně. Prostě kluci táhnou Tasmánií a postupně se navzájem požíraj. Nic víc. To by stačilo jen v případě, že by to tvůrce pojal jako explotation a tom se tady nedá mluvit ani náznakem. 30%