Už tady nežijeme (2004)

Rozhodně nenapíšu nic líp než recenzentkakleopatra . Dechberoucí partnerská výpověď. Dva páry, zprvu "jen" přátelé, se milostně promísí. Nejde však o tělocvik z rozmaru, ti lidé jsou svým způsobem všichni nějak nešťatní, o něco se cítí ošizení, něco nezvládají a naléhavě potřebují azyl, účast, lék. Kdo ubližuje, nedělá to cíleně, kdo to myslí dobře, může zranit. Vztahové filmy mám ráda, ale tenhle má něco víc. Je až neuvěřitelně reálný, je až neuvěřitelně citlivě natočený, je ke všem aktérům neuvěřitelně spravedlivý. Kdo se v tom partnerském vesmíru pohybuje, tu nahoru, tu dolů, možná se v jednom z těch čtyř křehkých zrcadel pozná.Každý kdo prožil nějaký čas v partnerském soužití, soužití se spřáteleným párem, v nedostatku peněz zatímco druzí je mají, partnerství je permanentní krize, výstup z ní je nemožný, je permanentním rozhodováním o tom, jestli ještě vydržím a za jakou cenu... Velká drmamta se odehrávají na malých prostorech a v intimitách, nepotřebujete k tomu přírodní katastrofu, fatální nemoc, sexuální trauma, politickou revoluci, zjevení se ducha... stačíme si sami v dramatech našich duší

Točili TO Bergman aj Allen, takže môžeme tomuto filmu vyčítať, že objavuje objavené. Ale to isté by sme mohli povedať aj o manželstvách a milostných vzťahoch vo všeobecnosti, že aj tak stále opakujeme tie isté chyby a dostávame sa do tých istých slepých uličiek. Je to najmä film o hercoch, ale tu si rýchlo všimnete, že jeden pár je hlavný a ten druhý vedľajší, pričom napríklad postava Petra Krausea je až príliš v ústraní. Každopádne celý čas budete hádať, ako to celé dopadne a osobne ma vyústenie pomerne zložitého štvoruhoľníka, pretože deti..., prekvapilo a vlastne kvôli nemu dávam nakoniec vyššie hodnotenie. Postavy sú ale v podstate nesympatické, sebecké, ale zase sa v nich nájde určite väčšie ako malé množstvo párov.

Nezávislý film kanadské výroby neposkytuje žádné pohledy na komplexní oblast partnerských vztahů, je zaměřen pouze na jeden aspekt - oblast, kde se vztahy rozpadají - a tam je hořký, realistický i když překvapivě ne příliš dramatický což je pro mne trochu zklamáním. Není tam dostatek prostoru ukázat, co kdysi mohlo být dobré ve vztazích, aby jejich rozpad znamenal zodpovězení zásadních otázek. 70%Produkce: Front Street Pictures

Pro mě to bylo spíš drama, ne celistvě, ale každého jednotlivce. Přesně tak jsem pojímala tento film. Každý z nich procházel nějakou osobní krizí a dalo by se říct, že si nevěděli rady sami se sebou. V každém jsem se trochu našla. Ano, tohle jsou dramata, které mám ráda, ukazují zrcadlově nás za tou obrazovkou, či monitorem. ve své duševní a psychické nahotě. Život nám někdy uštědřuje hodně velké kopance, na kterých, když už k tomu dojde, bychom měli vyrůst, ale ne vždy se to daří. "Čas od času se dráhy našich životů řítí dolů a je jen na nás vyhmátnout ten správný bod obratu. Životní pády v sobě skrývají cenné informace pro další léta".

Hodně nepříjemný film, který je ale skvěle natočen. Leckdo z nás se před podobnými situacemi i otázkami ocitl a leckdo z nás možná ještě ocitne. Tu hlavní - ,, je ten člověk, kterého jsem si vzal za ženu/ muže, se kterým trávím celý život - skutečně tím pravým? '' si každý položí v životě asi vícekrát. Obzvláště v dobách zlých. Ale na miskách vah jsou často protizávažím naštěstí ještě u někoho děti i vzpomínky na časy dobré. Pro mne měl film v tom fiktivním měřítku ještě další rozměr. Mám moc rád Naomi a opravdu nevím jestli bych odolal a neběhal s ní s do lesa :-) ! Dávám 4 humry. * * * *