Utíkejme, už jde! (1986)

Já myslel, že děvčata mají rády spíše jiného „hada“…V rámci VRK nabídky jsem tentokrát narazil na tento československý kousek. Herecké obsazení zajímavé, děj tak do druhé poloviny rovněž tak – jen ten konec se mi nelíbil. Bylo srandovní sledovat tuhle rodinku, kterak si žije v tom jejich kamrlíku, že rodiče si nemůžou ani „vrznout“, no a jedna díra ve zdi jim otevře hromadu možností – nejen čumět na erotiku v TV. Lasica, Bydžovská i Marián Zednikovič podali slušný výkon. Pár vtipných momentů by se tu taky našlo – slušný průměrný film.

Námět byl tím nejlepším. Probourat se omylem do vedlejšího bytu a tím vyřešit svou krizi s nedostatečným místem? Geniální. Samotné zpracování mi už tolik nesedlo. Snové sekvence mě spíš rušily a celá ta magická linka mě moc nebrala. Tvůrci klidně mohli zůstat v realitě a z námětu vytěžit ještě více, i kdyžv roce 1986 se komedie na soudobé poměry točily složitě.Tak se raději dělaly vtípky s magií a s hadem, který nemá rád hašlerky. :-) Potěšilo mě ale společně československé obsazení, kdy se mluví československy a nikdo nikoho nedabuje. Jen nevím, jestli tohle už není naopak dnešní mladé generaci na překážku.(60%)

Utíkejme, už jde! předvádí laskavý humor s trochu melancholickým nádechem. Když se dodívám na nějakou komedii, zpravidla si potom ještě přehrávám některé veselé scénky v hlavě, tentokrát spíše přemýšlím, nad originalitou příběhu, jeho vývojem a postavami. Hodně se povedlo herecké obsazení, to jsem si vyloženě užívala.

Dať si na chodbu skriňu a kúpiť k susedovi harfu za jeho vlastné peniaze. Aké to nevyužité možnosti paneláku. Stiesnené interiéry sú hlavne však nositeľom metafory o túžbe po úteku na západ za socíku. Manželský pár Syslovcov v hlavnej úlohe splnil čo mal, viac ale potešili vedľajšie postavy Lasicu, Hryca, Satinského a Nogu.

Fajn vidět, že Rapoš byl schopný se utlumit a v rané fázi své tvorby dokázal natočit i něco vyloženě nepřeplácaného. Nevyvaroval se tomu sice nikdy, takže i zde nejedna scéna divně mísí exotiku s až "muchnovským" lidovým humorem, což mi vůbec nejde dohromady a působí to spíš dost nevtipně, jenže tady to naštěstí má v únosné mezi. Sem tam mě tak něco dokázalo pobavit, ocenil jsem i obstojné řemeslo a dobrý námět s dírou mezi dvěma byty, z nichž jeden je malý, socialistický a sotva obývaný čtyřčlennou rodinou Syslových a druhý, výrazně prostornější, má čistě pro sebe bohatší muž, který často cestuje do zahraniční. A jelikož k němu Syslovi v době jeho nepřítomnosti utíkají stále častěji, dá se v tom vidět i paralela na nemožnost úniku z Československa a jeho komunistického režimu, jelikož svět luxusnějšího bytu je plný exotiky, kterou zde nebylo možné prožít. Částečně se pak tohle čtení popře, když se ze Svatopluka zničehonic stane arogantní nafoukanec kašlající na všechny (což vede k scenáristicky bezradnému závěru, který co nejméně nápaditě vygraduje jinak většinu času kreativně gradující příběh), ale poslední scéna tuhle interpretaci naštěstí aspoň trochu vrátí zpátky. Ale je to spíš na pozadí, nehraje to úplně prim a ani si nejsem jistý, jestli se o to Rapoš vůbec snažil. Timingem gagů to je překvapivě docela umírněné a poklidné, byť někdy až moc - některé scény jsou jen čekání na jejich vtipnou pointu, která ale nevyzní, jelikož se k ní klopýtá moc dlouho, tudíž ani tohle Rapoš úplně vyvážit nedokázal. Ale pořád lepší takhle, než ty trapné přehnanosti na hranici snesitelnosti (které se těžko berou vážně, i když třeba vážné být mají, viz.Rabaka), protože na jedno zhlédnutí to má své kouzlo. Není to nic převratného, nic vyloženě nadprůměrného, nic více přemýšlivého, spíš je na to všechno náběh, který se nenaplní i když by mohl, ale čas u toho strávený rozhodně nelituji. Zvlášť, když i herce dokázal ukočírovat a skoro všichni tu podávají celkem obstojné, nepřehnané výkony, odpovídající jejich postavám - což jsem u něj taky ještě nezažil. Holt i Rapoš mohl mít zdařilejší dílo a nedá se soudit jen podle jeho současných lobotomizujících katastrof typuKdyž draka bolí hlava... 3*