Ukradená vzducholoď (1966)

Dětská (a Verneova) fantazie bez hranic nepřestane okouzlovat po celou dobu přílivem roztomilých vtípků či hravě absurdních nápadů, ovšem prostinký příběhový rámec je na sebe vrší bez pevného smyslu natož dramatické gradace, vlastně se pod nimi nesouvisle drolí. Zemanova typická/jedinečná imaginace a poetika však dělá z výjimečné vizuální stránky plné bezpochyby dodnes geniálních triků fascinující zážitek na sledování, obzvlášť v precizně restaurované, vyčištěné digitální verzi.

Je to hlavně dětský film, co si budeme nalhávat. Sledoval jsem spíš výtvarnou stránku, kdy se Zeman drží na kulisách "proužkované" lineární kresby imitující staré ilustrace "verneovek", monochromatické barvy filmu a práce s filtry modrými pro moře a oblohu a zeleným pro vegetaci dodávají filmu zvláštní kouzlo a "old times look". Karel Zeman byl "pan režisér", klobouk dolů.

Aj keď som to videl až ako dospelý bavilo ma to. Bavila ma tá nápaditá hravosť, nevšedné chlapčenské dobrodružstvo a zaujímavý vizuál. Nepoviem, že to je nadčasové, lebo neviem ako ten film vnímajú dnešné deti odchované na pestrofarebných 3D pixarovkách, no pre chlapa vyrastajúceho na verneovkách to je to správne orechové.

Nebýt Zamenových úžasných trikových a animačních kousků, které přesvědčivě svědčí o dekadenci digitálu, dobrého leda za účelem restaurování analogových klenotů, byla by miVzducholoďdocela ukradená. Zápletka kombinující verneovky s foglarovkami je slabá jako nemocniční čaj.
A ruku na srdce, digitální technologie vlastně neposloužily vůbec. Vysoké rozlišení demaskovalo ty technické nedokonalosti, jež zšeřelé vesnické kinosály a obrazovka televizorů Merkur taktně zamlčely.

Karel Zeman je jedním z nejslavnějších tvůrců české kinematografie, převážně díky svým inovativním trikům a bezkonkurenční vizuální stránce. Přes všechny tyto silné slova to je první film, který jsem od Zemana viděl, ale se vší chválou kolem jména, Karel Zeman, souhlasím. Je to takový druhý Jules Verne, člověk, který dokázal trefně přestavit mnoho Vernových nápadů a technologií, takovým způsobem, jakým to sám Verne chtěl. Samotný příběh filmu není ani složitý, ale hlavním tahounem a tím zážitkem filmu, je ten vizuál, který v šedesátých letech těžko hledal soupeře. Jinak, jak říkám, příběh není složitý. Pojednává o pár malých klucích, kteří ukradnou vzducholoď a letí s ní do neznáma a útrob tajemství a dobrodružství. Sami se tak potýkají s piráty, se kterými s menší nadsázkou bojují, ale také potkávají starého kapitána Nema, který je tak už senilní a je tam spíše k pousmání. Je to pořádný dobrodružný příběh a perfektně koresponduje s celkovou Zemanovou tvorbou. Cestu do pravěku jsem neviděl, tedy ne celou, ale přesto vím, že je to také o klucích, kteří prožívají podobné, i když nejspíš divočejší dobrodružství, jako tomu je tady. Zde v Ukradené vzducholodi tu taky máme kluky, kteří, v tomto případě, letí neznáma a prožívají fantastický příběh, který je pro mnohé děti snem. Je to klukovský sen, správné klukovské dobrodružství, protože, kdo by jako malý nechtěl prozkoumávat útroby staré pevnosti či být na palubě vzducholodi. Upřímně, přeju si to i teď a věřím, že vy také. Ale, aby to dobrodružné putování nebylo tak přímočaré, jako v Cestě do pravěku, tak je doplněno takovou, řekněme měšťansko-žurnalisticko-špionážní linkou. Nejsem si jistý, ale řekl bych, že byl tento film v době uvedení lehce cenzurován. Film satirou zobrazuje fake news, abych to počeštil, tak divokého kačera, který na nás v animované podobě i vyskočí. Film nám ukáže trošku komediálnější pohled do jedné redakce, kde můžeme vidět, jak bláboly za dob režimu vznikaly. Teda, co si budu naivně nalhávat, jak tisk fungoval, funguje a pravděpodobně i bude vždycky fungovat. Z herecké stránky nemám moc, co hodnotit, protože je to dobrodružná komedie z šedesátých let a tam to herectví bylo trošku jinde než dnes, ale na své poměry myslím, že se nikdo nijak za svůj výkon styděn nemusel, a upřímně to není film, který by dbal na kvalitní herecké výkony, protože by to u takového typu filmu bylo trošku nadbytečné. Ale asi největší vzpomínku budu mít na Josefa Větrovce, který jako majitel vzducholodi a podvodník celkem bavil a byl takovou tváří filmu. Přesunu se k přednostem filmu čili vizuálu. Pod tímto vizuálem a touto stylizací si pokaždé představím pravou nefalšovanou Verneovku. To znamená malované pozadí a dokonalé triky. Laický divák se může divit, co na tom vizuálu je tak super. Ale v šedesátých letech byly tyto triky opravdu něco neskutečného. Můžeme chválit kvalitu toho vizuálu, ale také jeho inovativnost, protože tehdy to byly triky, které bych přirovnal k Avatarovi. Tím, že je to Verneovka, tak tu opět máme nespočet udělátek, ve kterých by si Bond zablbl. Ano, na dnešní poměry jsou bizarní a absurdní, ale přestavte si to tehdy, když to Verne psal. A byl to právě on, který byl takovým DaVincim literatury, který inspiroval konstruktéry a designéry. V Ukradené vzducholodi sice Zeman adaptuje Vernea, ale nejde Zemanovi upřít, že to byl také obrovský fantasta a milovník technologiím a inovacím a jde vidět, že byl Verne obrovskou inspirací pro Zemana. Zeman bez inspirace od Vernea je jako auto bez motoru. Poslední složkou filmu je hudba, která energicky pumpuje film kupředu a filmu tak pomáhá k dobrodružné a energické jízdě. Celkově se jedná o povedený snímek, který především zaujme inovátorským vizuálem a příjemným klukovským příběhem, který Zeman umí.Známka: 8/10