Trošku se to pozmění (2025)

Lucie vychovává trans dceru a organizuje podpůrnou skupinu pro další rodiny trans dospívajících. Co potřebují v této situaci děti, co jejich rodiče a co má dělat škola? Nový dokumentární film navazuje na hraný seriál Ratolesti... Na pozadí politické rétoriky a zpochybňování transgender tématiky jako trendu odborníci věcně upozorňují, že po roce 2010 celosvětově narůstá počet dětí a dospívajících, kteří vyhledávají odbornou péči pro nesoulad vnímaného rodu se svým biologickým pohlavím. Jak si s touto životní situací poradit v rodině, jak ve škole a jak se v tomto ohledu vyvíjí česká společnost? Podle nedávného výzkumu se každý mladý člověk z LGBT+ komunity v uplynulém roce setkal s projevy nenávisti na sítích, pětina z nich denně. V České republice je oficiální výskyt trans a nebinárních osob čtyři promile obyvatel, což je aktuálně 42 680 lidí. Odborným odhadem je trans dětí a dospívajících v Česku asi 1,5 procenta, přesně se to říct nedá, protože mnoho trans osob svoji identitu raději tají. Přepočteno na dětskou populaci se dá předpokládat, že na každé škole se svou genderovou identitou bojuje tajně či zjevně hned několik dětí.  Dokumentární film ukazuje perspektivu sedmnáctileté trans studentky Yuri, která má velkou oporu ve svojí matce Lucii. „Yuri se chovala jinak a nebyla jsem si jistá, říkala jsem si, že je třeba gay a že to by bylo dobrý, protože by si mohla přivést pracovitého chlapce na barák, “ vzpomíná Lucie. „Měla jsem hodně živý sen, kdy jsem byla v ženském těle a když jsem se probudila, tak jsem si říkala, já takhle chci být každý den,“ vybavuje si Yuri... „Považovala jsem za velmi důležité, aby film o trans dospívajících režíroval někdo, kdo má s tématem osobní zkušenost“, říká kreativní producentka Barbora Podškubková. Dokument přímo navazuje na druhý díl hraného seriálu Ratolesti s názvem Brácha: „Ukazuje další možnou cestu pro rodiče i děti, které řeší podobnou situaci, a rozšiřuje perspektivu hraného díla. Zatímco postavy v seriálu stojí teprve na začátku zkušenosti s trans identitou, v našem dokumentu přinášíme pohled na to, jakým směrem se může tato cesta dále ubírat a kam se mohou postavy v podporujícím prostředí vyvinout,“ vysvětluje producentka. „Dospívání je už samo složitým procesem, to si většina z nás ještě dobře pamatuje,“ říká Kateř Tureček. „A teď si představte, že tohle náročné období ještě zesílíte. Trans* dospívající totiž v pubertě zažívají prohloubený nesoulad se svým tělem, se sebou samými i se socializací. Je to kritické období, kdy nepřijetí okolí a shazování jejich prožívání často vede k psychickým potížím. Trans* mladí lidé nesou mnohem vyšší psychickou zátěž než jejich vrstevníci. Kvůli nepochopení a diskriminaci čelí častěji depresím, úzkostem, sebepoškozování a bohužel i sebevražedným myšlenkám. Jejich identita není žádná móda, ale zásadní životní proces. Veřejnost může hodně pomoct už jen tím, že pochopí, jak vážným obdobím trans* dospívající procházejí a nabídne jim účast na objevování souladu (např. užívá vybraná zájmena a jména). Každý jejich příběh je jedinečný. A my všichni, místo snahy něco napravovat, můžeme podpořit tyto teenagery a vytvářet jim bezpečný prostor pro vývoj, tak jako to děláme pro všechny ostatní dospívající.“ Perspektivu trans tvůrce doplňuje i původní hudba české trans kapely Favorite Obsession.