EPiC: Elvis Presley in Concert (2025)

7/10| Působivý dokumentárně koncertní dodatek k Luhrmannově pár let starému hranému portrétu, který legendárního "krále rock 'n' rollu" ukazuje tam, kde mu bylo odjakživa nejlépe a totiž na pódiu v extravagantních kostýmech a stylových brýlích a hlavně v záři reflektorů před nadšeně skandujícími (případně omdlévajícími:-)) davy fanoušků. | Osobně se do mistrova fanklubu neřadím, ale musím uznat, že Luhrmannův bonusový kousek je po většinu stopáže skvělá podívaná jak po obsahové (chytrý tah prolínat archivní záběry z koncertních představení ve Vegas s pohledem do zákulisí na zkouškách kapely a s mistrovými rozhovory s novináři, čímž se úspěšně odbourává jednotvárnost filmu), tak především po audiovizuální (kombinace precizně remasterovaného obrazu bez jediného kazu, nápaditě zremixované hudby, která se pyšní dravým moderním zvukem, ale současně si zachovala starosvětského "ducha" originálu, svižného tempa a pohotového střihu odvádí prvotřídní práci) stránce to celé funguje na výbornou, přičemž Elvisovu neuvěřitelně nakažlivou energii, jeho propojení s publikem a tehdejší poměry v showbusinessu film prodává dokonale. | Nicméně platí totéž, co pro Luhrmannův biopic. Cokoliv by mohlo narušit auru geniálního umělce a bezchybného člověka (manželka, dcera, manažer, drogová závislost, uvadající fyzická kondice, atd.) je potichu uklizeno do kouta ve prospěch idealizovaného pomníku o hudební ikoně (namísto kontrastu kariérních úspěchů s problematickým osobním životem). |PeZet

Hahá, samozřejmě, že jste mě v tom kině museli najít, protožeElvisje srdcovka! No je to super, a nebýt toho, že jsme byli v sále s kámoškou nejmladší a ostatní nevypadali úplně tolerantně vůčine-poklidnému sledování filmu, tak bychom snad aj tančili v uličce. I když, ono to úplně s tou vší další omáčkou okolo vlastně ani nešlo, ale tím to rozhodně nekritizuji, protože ten film asi zkrátka není tím klasickým koncertním filmem, co jsem si ihned představil (navíc, ani to nebylo slibováno, takže mě s tím umlčte). Ne, hele, bylo to fakt hezký, moc jsem si to užil, jen v rámci filmu mi bohužel přišlo, že archivní záběry, byť zábavně sesumírovaný do sebe, jsou tak trochu bez na sebe navazujícího konceptu, ale tak co už. Alespoň, že to vypadá všechno stejně pěkně a tenhle cirkus pobavil tak, jak jen mohl.7,5/10(ale to je zavádějící hodnocení v rámci kontextu)

Priscillabyla obžaloba, Elvis zase obhajoba, tohle je pomník. Přesto mám pocit, že jsem se z něj o tom, kdo Presley vlastně byl, dozvěděl nejvíc. Asi právě proto, že strávil právě tolik svého života na pódiu či kolem něj. Je to překvapivě lehkonohý, dynamický a snesitelný i pro nefanouška. Jako modlu a monumentální popkulturní legendu jej dokument nijak nerelativizuje. Naopak je celou dobu tak nějak rád, že může být kolem něj. A to nadšení je docela nakažlivý.

Zážitek. Revoluční událost, při které pocítíte "Krále" na vlastní kůži. Baz Luhrmann dal dohromady Elvisův archivní materiál, nechal ho zremasterovat na takovou kvalitu, že budete valit bulvy... a sestříhal mimořádný audiovizuální a hlavně smysluplný počin, který si nesmíte nechat ujít. Budete žasnout. Budete se smát. Budete dojatí. Stanou se z vás fanoušci Elvise Presleyho. Neváhejte jít do kina, protože blíže už se k Elvisovi nikdy nedostanete.

Jako fanouškovský servis budiž. Ale sledovat monotónní sestřihy z koncertů s občasnou nějakou informací mi přišla děsná pruda a někdy tak od půlky filmu jsem zvažoval nad opuštěním kinosálu a docela i lituju, že jsem tomu dal ještě šanci... A za ty modulovaný ozvěny ve zvuku, asi trojnásobný falešný konec a zlatý mandalový kdovíco kolem titulků by někdo zasloužil přes hubu, protože akorát devastujou Elvisův odkaz. Nějak opět nechápu zdejší hodnocení, asi na to choděj jenom Elvisovy skalní fanoušci, kteří jsou rádi za cokoliv s Elvisem...Priscillanebyla úplně geniální, ale daleko lepší než tohle.