Tři slova (2015)

Silný film. Většinu z nás čeká stáří, já už do něho nakročil. A navíc v dnešní společnosti, kdy se prodlužuje věk, ale nikoliv kvalita života, snad není rodiny, která by nezažila problémy se svým blízkým, upoutaným na lůžko anebo zase se starcem, u něhož se projevují první příznaky demence. Ale i ti chtějí žít. Žít a užívat života. Lily hluboce milovala svého manžela a doprovodila jej až do Domu seniorů, jenže - jak se postupně dozvídáme, bylo to také především proto, že její dcera s manželem se rozhodly prodat její domek... Nebylo divu, že našla vztah k optimistickému staříkovi, bývalému pilotovi, který jí vyprávěl o krásných vzdálených městech a slíbil jí cestu do Paříže, ačkoliv sám věděl, že jeho zdravotní stav mu takovou cestu již neumožňuje. A že se pak dostala k dalšímu konfliktu s rodinou... Asi nejlepší dánský film, který jsem v posledních letech viděl.

Smutný, řemeslně po seversku dobře odvedený film, který míří na emoce, nicméně mne v tomto svém hlavním zacílení míjí. Obdivuji úroveň dánského domova důchodců, ale onu hlavní důchodkyni nedokážu litovat, jak bych podle autorů asi měl. Připadá mi přes všechny pochopitelné okolnosti sobecká, a to vůči všem: manželovi, rodině i milenci. Nejsem schopen jí pocitově přijmout, jít s s ní.

Viem, že veľa ľudí tento snímok chváli, ako je citlivo a dramaticky veľmi dobre spracovaný, ale nemôžem si pomôcť... na mňa to pôsobilo dosť umelo a cudzo. Ale možno je to len tým, že v dánskych domovoch pre dôchodcov to funguje trochu inak ako u nás, tak to vidím skreslene. U nás je to peklo kde romantika je na poslednom mieste, tam v Dánsku je to asi prechádzka ružovou záhradou. Jediné čo ma výraznejšie oslovilo bol zaujímavo vykreslený vzťah matky s dcérou.60/100

K něčemu takovému se strašně těžko píše, jaké jsem měla pocity. Bylo to moc smutný a myslím, že to hlavně ocení ti, kteří mají rodiče v tomto věku. Nakonec se to bude jednou týkat i nás samotných. Možná pochopíme, jak je důležitá empatie a pochopení, jak je důležité dát vědět, jak jsou pro nás stále důležití a jak je milujeme.......

I když se film snaží občas o odlehčení, stejně křičí na téma, jak hnusné je stáří. A může být o to hnusnější, když pomalu dochází síly a vy si uvědomíte, že dosud jste vlastně pořádně nežili. Takže opět klasická těžká dánská deprese.