Motýlek (2017)

Už je tomu dlouhých 8 let, co jsem zakusil původního Motýlka a tehdy mě nesmírně uhranul svým zasazením do exotické Francouzské Guyany, co na první pohled působila krásně prosluněně, byť dala hned jasně najevo, že by se do ní člověk rozhodně dostat nechtěl. O remaku jsem věděl už v době premiéry, ale bohužel dost zapadal prachem a dlouho nebyl nikde k dostižení. Už jen kvůli účasti Charlieho Hunnama jsem konečně zkusil a dostal další skvělé vězeňské drama s přikrášlenou strastiplnou cestou za svobodou, ale takovou, která bude vždycky divácky vděčná. Vždyť to nejedním aspektem připomíná legendárního Hraběte Monte Christo. Jen jde o samotný pobyt ve vězení a útěk a už nic, co se odehrávalo poté. [viděno na OnePlay 24.4.2026]

Remake filmu Papillon z roku 2017 ambiciózně znovu navazuje na legendární skutečný příběh o útěku Henriho Charrièra z brutální trestanecké kolonie ve Francouzské Guyaně. I když nedosahuje vrcholů klasiky z roku 1973, přináší poutavý a autentický příběh o přežití, který je ukotven dvěma silnými hereckými výkony. Kamera je přesvědčivá, zachycuje dusivé horko, špínu a krutost trestního systému s neochvějným realismem. Ve srovnání s originálem mu však chybí syrový emocionální dopad a tempo působí zpomaleně.

Henri Charriére, prezívaný Motýľ, vydal v roku 1969 autobiografický román "Papillon". Sú to dramatické pamäte muža neprávom odsúdeného za vraždu, ktorú nespáchal a o jeho viacerých pokusoch utiecť z ťažkých žalárov vo Francúzskej Guyane. V roku 1973 túto literárnu predlohu previedol na filmové plátno režisér Franklin J. Schaffner. Ja som tento, pre mnohých užívateľov kultový titul, ocenil iba tromi hviezdičkami. Teraz som si pozrel novšiu verziu, ktorú v roku 2017 natočil dánsky filmár Michael Noer. A ani tomuto remakeu nedám viac ako tri hviezdy. Ono to v podstate nie sú zlé snímky, ale v prípade "Motýľa" všetkým vrele odporúčam, aby namiesto filmových adaptácií radšej siahli po knihe. Tak si tento väzenský príbeh vychutnáte najlepšie. ***

Občas si myslíme, že některému filmu by slušel novější kabátek, ale když jej poté dostaneme, tak výsledek není nic extra.... A tohle je ten případ. Každým dalším filmem si uvědomuji, že svět nepotřebuje jako herce Rami Maleka. Oproti původnímu filmu z roku 73 se toho moc nemění, ale ti herci jsou zkrátka o úroveň slabší. 60%

Moc by mě zajímalo, co se honilo hlavou tomu, koho prvního napadlo znovu natočit Motýlka. Nejsem obdivovatelkou McQueena, takže mi nevadí, že ho v hlavní roli nahradil někdo jiný, ale Hoffmana ráda mám, takže mě téměř uráží, že jej nahradil ten odpudivý egyptský skřet s geny po dědovi ptakopyskovi. Z filmu se vytratilo napětí, které původní Motýlek má, ale zase přibyla syrovost a drsnost. Hunnam nedokáže překonat to, co bylo McQueenovi blízké, život na hraně s patřičnou dávkou frajerskosti. Jeho Motýlek je jen drsňák, který to zkrátka všechno vydrží. Chybí tomu ten nadhled, který umožňuje divákovi celou dobu fandit McQueenovu Motýlkovi obdobně jako Newmanovu Lukovi. A rozhodně nemohu odpustit, že již v prvních záběrech nebyl umlácen Malek, to by byla úplně jiná podívaná.